Vláda ČR projednává novelu zákona č.253/2008 ohledně opatření proti praní špinavých peněz a financování teroristických organizací. Zákon ve velké míře zavádí do českého právního systému opatření obsažená v poslední AML směrnici Evropské komise. Většina opatření by měla vstoupit v platnost ještě v průběhu letošního roku.
Novela zákona však obsahuje i významnou novinku pro společnosti zapsané v obchodním rejstříku. Se vstupem v platnost zákona by totiž firmy musely zveřejnit své skutečné vlastníky. Nový legislativní text totiž obsahuje ustanovení, dle kterého by firmy měly povinnost zapsat do rejstříku údaje fyzických osob, jež mají vlastnickou kontrolu nad společností. Tím by se významně rozšířil okruh informací, které lze z obchodního rejstříku vyčíst. Nově by tam muselo být uvedeno jméno, měsíc a rok narození, občanství a obec, kde má vlastník trvalý pobyt. Doteď je totiž povinné zveřejnit údaje o jednateli či o členech statutárních orgánů. Za neuvedení nových údajů hrozí pokuta v hodnotě až 100 tisíc korun. Nová povinnost má vstoupit v platnost od ledna 2018.
Zbytek novely se týká především opatření, jež jsou těsně spjata s bojem proti praní špinavých peněz. Sníží se také maximální hodnota hotovostních transakcí, a to z 15 na 10 tisíc eur. Nové povinnosti dopadnou i na zprostředkovatele virtuálních měn. Ti by se měli stát povinnými osobami, které tak budou mít povinnost zkontrolovat identitu obchodního partnera při transakcích vyšších jednoho tisíce eur a eventuálně ohlásit podezřelé transakce. Možná komplikace spočívá v tom, že zákon ve většině případů požaduje, aby první ověření identity proběhlo za fyzické přítomnosti kontrolovaného. Povinnými osobami se stanou i provozovatelé hazardních her, již byli, až na výjimky provozovatelů kasin, od této povinnosti osvobozeni.
Změny se týkají i politicky exponovaných osob. Definice těchto osob se výrazně rozšíří na osoby, jež zastávají politické funkce alespoň regionálního významu, a to nezávisle na trvalém bydlišti či na místě výkonu funkce. Povinné osoby tak budou muset kontrolovat při transakcích nad tisíc eur, zda klient není politicky exponovanou osobu či zda obchod není prováděn firmou kontrolovanou takovou osobou. Byrokratická zátěž transakcí se tak nejspíše zvýší. Na druhé straně novela zákona rozšiřuje okruh situací, kdy lze uplatnit zjednodušenou proceduru identifikace.
Novela zákona se dotkne i úřadu, který provádí kontrolu nahlášených podezřelých transakcí. Finanční analytický útvar, který je dnes začleněn pod Ministerstvo financí, se stane autonomním úřadem, nad kterým bude dohlížet nově utvořená poslanecká komise, tak jak se děje v případě civilních a vojenských rozvědných služeb. Měla by se tak zvýšit nezávislost útvaru, který je občas podezříván z toho, že slouží jako nástroj politické soutěže a vlivu ministra financí.
Celkově by nový zákon měl zvýšit míru transparentnosti a dohledatelnosti finančních transakcí. Děje se tomu však za cenu zvýšení byrokratické zátěže a diskutabilních zásahů do soukromí podnikatelů.
Zdroj fotografie: Pixabay
