Zajišťovací příkazy již nějakou dobu vyvolávají rozruch. Finanční správa používá tento nástroj v boji proti domnělým daňovým únikům. V posledních měsících však vypluly na povrh případy, kdy na tento nástroj doplatily poctivé firmy.
Hlavní rys zajišťovacích příkazů je jejich preventivní charakter. Jak totiž říká Daňový řád, příkazy mohou být vydány, „je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná.“ Důvody, které vedly správce dně k vydání příkazu, musí být uvedené v rozhodnutí. „Ovšem zákonná úprava podmínek k vydání zajišťovacího příkazu je v daňovém řádu upravena poměrně stručně, což umožňuje daňové správě mnohdy svévolné nebo nepřiměřené vymáhání daňové povinnosti,“ vysvětluje člen předsednictva Italsko-české komory a daňový poradce Roberto Massa.
Počet vydaných zajišťovacích příkazu se v posledních letech rapidně zvýšil. V roce 2011 bylo vydáno sotva stovka příkazů, pět let poté to již bylo přes patnáct set. Ministerstvo financí nárůst vysvětluje tím, že daňové podvody se staly rafinovanější, a na jeden podezřelý subjekt je tak nutné vydat více opatření. Většina vydaných opatření se pak dotýká potenciálních daňových úniků na DPH a spotřebitelských daních, na což se zaměřil předchozí ministr financí Andrej Babiš. „Institut se ale vztahuje na všechny daně, nikoliv pouze DPH,“ upozorňuje Roberto Massa.
Aby se firmy nedostaly do sporu s Finanční správou, měly by se vyvarovat některých druhů chování. Neměly by například mít obchodní transakci se subjekty, jež spadají do kategorie nespolehlivých plátců DPH. „Toto ale není rozhodně jediné kritérium pro vydání zajišťovacího rozkazu. Berou se v potaz taky další faktory, jako na příklad, skutečné sídlo podnikání poplatníka, typ činnosti, která se provádí, a propojenost na další firmy a podnikatele které se považuji za rizikové,“ vysvětluje Roberto Massa.
Kromě těchto indicií, však daňová správa musí vzít potaz při svém rozhodování i další faktory. Podle Nejvyššího správní soudu, by správce daně neměl využít zajišťovacích příkazů proti subjektů, u kterých je smysluplné se domnívat, že v blízké budoucnosti vygenerují prostředky na úhradu daně. Finanční správa by se měla držet také principu přiměřenosti. „Institut zajišťovacího příkazu je nástrojem, který by měl být využíván umírněně a pouze v řádně odůvodněných případech, jelikož svými důsledky je způsobilý závažně paralyzovat či nevratně zlikvidovat ekonomickou činnost daňového subjektu,“ uvádí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dr. Massa.
I přes to všechno, je však pro firmy nejlepší obranou prevence. Jen jedno z více než dva tisíce odvolání uspělo u odvolacího orgánu. Poškozeným firmám tak nezbývá nic jiného, než hledat zastání u soudu. Vzhledem k trvání soudního líčení, však k odvolání příkazu soudem dochází často až v době, když už se firma nachází v úpadku.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Ministerstvo financí ČR
