Valpolicella v současnosti patří k nejdůležitějším italským vínům. I z tohoto důvodu se letošní specializovaný seminář na Italian Wine Emotion věnoval této vinařské oblasti. Hovořili jsme s Olgou Bussinello, ředitelkou Konsorcia na ochranu vín Valpolicella.
Paní ředitelko, jaké jsou hlavní vlastnosti vín z oblasti Valpolicella?
Valpolicella je oblastí, kde se daří vyrábět z jedné jediné odrůdy čtyři výborná vína jako Amarone, Valpolicella, Ripasso a Recioto. Každé z těchto vín je spojeno s jinou sezónou či typem příležitostí, při které se pije. Recioto je vínem významných rodinných událostí, například narození dítěte či svatby. Amarone se dobře pojí s velkým oslavami a díky své hebké chuti je oblíbeným vínem v mnoha částech světa. Valpolicella je skvělé víno vhodné k aperitivům a lehkým letním jídlům. Ripasso má místo toho strukturovanější chuť a je díky svému poměru ceny a kvality takovou střední cestou mezi Valpolicella, které je mladým vínem, a Amaronem, které zraje i několik let. V této oblasti je tak víno nedílnou součástí kultury a výživy.
Vaše konsorcium vsadilo na inovaci a začalo první experimentální projekt integrované produkce v Itálii. Jak tento projekt pokračuje?
Projekt začal v roce 2016 a zapojilo se do něho na čtyřicet členských vinařství našeho konsorcia. Díky týmu agronomů jsme schopni vydávat týdenní varování vinařům před možnými nepříznivými událostmi. Ve spolupráci s jedním celostátním výzkumným centrem také bude možné hodnotit dosažení stanovených cílů ochrany kvality půdy, ekologické udržitelnosti a energetických úspor. Chceme, aby naše réva byla nejen dobrá ale také zdravá. Na konci projektu rak budeme moci poskytnout formát využitelný i v ostatních částech Itálie. Myslíme si, že tento způsob pěstování révy představuje budoucnost vinařství a především vín chráněného původu.
Jak se k tomuto projektu staví veřejné instituce?
Ministerstvo zemědělství vypracovalo obecná pravidla, kterými se musí řídit disciplinární řády jednotlivých projektů. Náš projekt je tak první konkrétní aplikací těchto pravidel. Obce z naší oblasti a region Benátsko pak projevily zájem náš projekt spolufinancovat.
Jaké jsou další aktivity Konsorcia?
Konsorcium je velice aktivní v otázce rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Valpolicella je z obchodního hlediska mimořádně zajímavým vínem, které přitahuje zájem investorů. Společně s dalším vínem se známkou kontrolovaného a garantovaného původu z Benátska, Prosecco, tvoří až 40% celého hrubého domácího produktu italského vinařského odvětví. Podle našich odhadů trh dokáže každoročně absorbovat na 60 milionů láhví, ale naším primárním cílem není zvyšovat produkci. Proto velice kontrolujeme osazování nových vinic, a od roku 2010 platí pozastavení vydávání povolení na nové vinice Valpolicella. Snižujeme také uznatelnou výnosnost na hektar pro chráněné odrůdy. Naším cílem totiž není zvyšovat objem výroby ale její kvalitu. Konsorcium se také věnuje vzdělávacím a promočním akcím na zahraničních trzích. Jsme si ale vědomi, že investice do těchto aktivit přinesou své ovoce až za mnoho let. Pokud by se podařilo otevřít nové exportní trhy, mohlo by konsorcium polevit ve svém aktuálním přístupu. Chceme se ale za každou cenu vyhnout přebytku ve výrobě, který by vedl k poklesu cen.
Jaké druhy vinařských podniků sdružuje vaše konsorcium?
Konsorcium má zhruba dva tisíce dobrovolných členů. Zhruba 40% členské základny tvoří malá vinařství. Následují pak střední a velká vinařství, jež mají své vinice i v jiných částech Benátska, velké průmyslové podniky a družstva. Takto pestrá a rozsáhlá členská základna si vyžaduje velkou schopnost naslouchat členům a chápat jejich odlišné potřeby. Ve svých aktivitách ochrany a propagace vín tak konsorcium zohledňuje různé zájmy svých členů.
Vinařství je stále dosti mužským odvětvím. Jak bylo pro Vás náročné se dostat do manažerské pozice v tomto prostředí?
Mnoho let jsem byla jedinou ženou v Evropě řídící konsorcium na ochranu vín. Ale i v mých předchozích pracovních zkušenostech jsem působila v hodně mužském prostředí. Vypozorovala jsem, že ženy obvykle mívají velkou schopnost organizace, zatímco muži umí rozvíjet politické a diplomatické vztahy. Myslím si ale, že je jen otázkou času, než se ženy uchytí na manažerských pozicích i v dnes velice mužských prostředích. Doufám jen, že se tak stane na základě schopností a zásluh. Osobně jsme dost vyděšena myšlenkou kvót pro ženy.
Zdroj fotografie: Archivio Camic
