Ústecký kraj patří k českým regionům, kde kvůli některým strukturálním problémům mohou firmy čerpat nejvíce dotací. Region se totiž snaží přeorientovat od těžby uhlí, které bylo v minulosti pro region zásadní, na nová průmyslová odvětví. Hovořili jsme s Františkem Jochmanem, předsedou Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje a předsedou představenstva konzultační společnosti Asistenční centrum, jež je členem Italsko-české komory.
Pane předsedo Jochmane, jaká témata nejvíce řeší podnikatelé na severu Čech?
Hlavním tématem je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Firmy by se chtěly rozvíjet, ale nemají dostatek personálu na nové investice a zakázky. Chybí nám především středoškoláci a vysokoškoláci, jež vystudovali technické obory zaměřené na průmysl a projektantské práce.
Současně ale Ústecký kraj patří k oblastem s nejvyšší mírou zaměstnanosti v ČR....
Většina těchto nezaměstnaných bohužel nemá ty technické dovednosti, které poptávají naše firmy. A ani jejich rekvalifikace není příliš reálná, protože někdy chybí motivace i ze strany samotných nezaměstnaných. Mezi nezaměstnanými v našem kraji je část lidí, co pracovat nechce, a proto jejich uplatnění na pracovním trhu není příliš reálné.
Dalším důležitým tématem je dopravní spojení s Německem. Jak hodnotíte aktuální úroveň infrastruktur?
Náš region patří k hlavnímu dopravnímu spojení s Německem. S dokončením dálnice D8 na německé hranici region získá adekvátní silniční infrastrukturu. Železniční přeprava je naopak na kraji svých možností a kapacita současných železničních tratí je takřka kompletně naplněna. Mohlo by nám pomoci zlepšení stavu říčních cest. Ekologové ale stále blokují budování jezů na Labi, díky kterým by se řeka stala splavitelnou po většinu roku. Nemyslím si, že by se podařilo začít v příštích letech budovat jezy na Labi. A i na německé straně nejsou názory na toto dílo zcela jednomyslné.
Premiéři České republiky a Saska nedávno podepsali memorandum o vybudování vysokorychlostní železniční tratě mezi Prahou a Drážďany. Jak hodnotíte tento krok?
Vybudování tratě hodnotím kladně. Nová trať by odlehčila již existujícím železničním cestám. A vysokorychlostní trať mezi Prahou a Drážďany s jednou zastávkou v Ústeckém kraji by dala pozitivní impulz i trhu práce v našem regionu.
Ústecký kraj přilákal v minulosti významné zahraniční investice. Bude tento trend pokračovat?
Region přitáhl mnoho investic, protože investoři zde dostanou nejvyšší dotace v České republice. Veřejná správa také silně zainvestovala do přípravy a stavby průmyslových zón, jež jsou tudíž schopné prakticky ihned přijmout nové investory. Dalším výrazným faktorem je také blízkost k Německu. Udržet toto tempo růstu by ale bylo dnes kontraproduktivní kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly. Zajisté má smysl přitáhnout investice do vytipovaných lokalit, ale velké investice s tisíci novými pracovními místy by dnes už asi neměly výrazný dopad na míru nezaměstnanosti v regionu.
Ústecký kraj se také mohl spolehnout na silnou podporu z evropských fondů. Jak hodnotíte jejich dopad na region?
Fondy určitě přispěly k tvorbě pracovních míst. Došlo i k multiplikačnímu efektu na další podnikatele: zvýšila se kupní síla a spotřeba. V budoucnosti bychom se chtěli zaměřit na podporu středních a malých projektů v pečlivě vytipovaných lokalitách spíše než na velké projekty. Fondy by také měly podpořit výrobu s vyšší přidanou hodnotou a spolupráci mezi školami, firmami a univerzitním výzkumem. Jsme spokojeni s dopadem na infrastrukturu, která je teď na dobré úrovni. Část fondů bylo použito také na rekultivaci krajiny, kde docházelo k těžbě hnědého uhlí. Zvýšila se i úroveň sociálních struktur. Větší nedostatky stále vidím ve zdravotnictví. Ale to je dáno i tím, že náš region nemá jedno velké krajské město, které by dokázalo přirozeně přitáhnout všechny projekty.
Dalším velkým tématem je prolomení limitů těžby v oblasti Mostu a Litvínova. Jak se k této věci staví podnikatelská veřejnost?
Mezi našimi podnikateli převažuje souhlas s pokračováním těžby. Dnes je dopad těžby na krajinu daleko nižší než v minulosti. Pokud bude těžba pokračovat, tak bude určena k demolici jen jedna vesnice, jejíž obyvatelé budou přestěhováni do nového městečka postaveného na náklady těžařských firem. Spočítali jsme také, že na těžbu je vázáno dalších tisíce pracovních míst. Pokračování těžby má tak pozitivní dopad na hospodářství i ekologii, díky tomu budou totiž i nadále financovány skrze povinné odvody fondy na rekultivaci krajiny.
Ústecký kraj je veden hejtmanem zvoleným za KSČM, strany, jejíž ideologie není příliš business-friendly. Na jaké úrovni je tedy spolupráce mezi podnikateli a krajskou radou?
Na krajské úrovni hraje stranická příslušnost menší roli než na té národní. I hejtman Bubeníček má zájem mít, podobně jako podnikatelé, fungující nemocnice, kvalitní školy a dobré infrastruktury. Někdy se samozřejmě neshodneme na tom, jak by měla být řízena ekonomika. Hejtman Bubeníček by chtěl daleko více centralizované hospodářství. Ale popravdě, kraj nemá kompetence na to, aby tento názor prosadil.
Zdroj fotografie: Asistenční centrum, a.s.
