Český trh i letos vykazuje dobrou kondici. Ukazuje to vývoj průměrných mezd a míry nezaměstnanosti za první pololetí letošního roku.
V prvních šesti měsících letošního roku se průměrná mzda zvýšila o 4,2% ročně na 26 900 korun měsíčně. Tento růst pokračoval i v druhém čtvrtletí roku, kdy se průměrná mzda zvýšila o 3,9 procent na 27 297 korun měsíčně. Medián mzdy, který eliminuje vliv extrémně vysokých i nízkých hodnot, dokonce vzrostl o 4,5 procent na více než dvacet tři tisíc korun měsíčně. „Vysoký růst platů začal již v druhé polovině loňského roku a nejspíše bude pokračovat i ve zbývajících měsících letošního roku,“ předvídá situaci Carlo Albanese z personální agentury GI Group.
Růst mezd je výsledkem dynamického rozvoje českého hospodářství, jež patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě. Vláda navíc rozhodla o růstu tabulkových platů ve státní správě, takže rozdíl ve vývoji mezd mezi v soukromém a veřejném sektorem zůstává minimální. „Růst mezd je výsledkem vývoji nabídky a poptávky,“ říká C. Albanese. „Velký impulz k růstu mezd přišel z automobilového průmyslu, který, mimo jiné díky oslabení koruny, zaznamenal silný růst výroby a nových objednávek. Ve státní správě pak mzdy rostou více, než je čistá valorizace, vzhledem k tomu, že inflace dosáhla pouhých 0,4 procent. Je tudíž nutné zvážit, zda je růst mezd spojený s růstem efektivity práce ve státní správě. V některých odvětvích, například ve zdravotnictví, však počáteční mzdy byly velice nízké.“
Kromě růstu mezd vykazuje Česká republika také jednu z nejnižších mír nezaměstnanosti. Podle posledních údajů si práci hledá jen 5,4 procent ekonomicky aktivních osob. Přestože přetrvávají citelné regionální rozdíly, tak i regiony s největším počtem lidí hledající práci vykazují míru nezaměstnanosti pod deset procent. „Míra nezaměstnanosti mužů ve věku 15 až 64 let dosáhla pouhých 3,6 procent, to je fakticky plná zaměstnanost,“ dodává C. Albanese.
Úřady práce navíc evidují přes 135 tisíc volných pracovních pozic, a to především v průmyslu. Vláda by chtěla skrze rychlejší udělování pracovních víz ulehčit přístup na český pracovní trh ze strany obyvatel Ukrajiny, kteří již v hojném počtu pracují v některých odvětvích českého hospodářství, například ve stavebnictví. Za jak dlouho se tak stane však není stále jasné. „I z tohoto důvodu roste počet zahraničních zaměstnanců z Bulharska a Rumunska. Pracovní podmínky těchto zaměstnanců jsou však často pod přijatelnými standardy. A to i z toho důvodu, že ČR má málo prostředků a infrastruktur na integraci těchto zaměstnanců,“ poznamenává C. Albanese. „Pro nezaměstnané ze zemí jižní Evropy, kde je vysoká míra nezaměstnanosti, mohou být zajímavá pracovní místa inženýrů a projektantů. Proto zde mohou najít uplatnění například absolventi univerzit, jež nemají moc zkušeností. V průmyslové výrobě jsou však obvykle platy příliš nízké, aby byly zajímavé i pro nezaměstnané z této části Evropy.“
