Prvního prosince vstupuje v platnost novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Jedná se o druhou novelu tohoto zákona schváleného v roce 2012 pod tlakem evropské legislativy.
Novela zákona zvyšuje počet trestných činů, ze kterých může být právnická osoba obviněna. Stávající úprava vyjmenovává v zákoně zhruba osmdesát trestných činů, ze kterých se mohou zpovídat i firmy a jiné právnické osoby. Novela zavádí přesně opačný postup: právnické firmy mohou být obžalované ze všech trestných činů obsažených v Trestním zákoníku s výjimkou těch vyjmenovaných v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob. Jedná se typicky o násilné trestné činy (např. vražda či stalking), o trestné činy proti státnímu zřízení (např. velezrada či organizování vzpoury ve vězení) a další trestné činy.
Druhá změna se týká ustanovení, které určuje, kdy může být právnická osoba zproštěna viny, a to i v případě, že jsou odsouzení za tyto trestné činy i její řídící a odpovědní pracovníci. Právnická osoba se bude moci vyhnout trestu, pokud dokáže, že vynaložila veškeré „úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat” na zabránění daných trestných činů. Typicky se jedná o zavedení etických kodexů, seminářů a aktivní prevenci proti dané trestné činnosti. Podle kritiků toto ustanovení významně oslabuje aplikaci zákona, dle zastánců naopak umožní soudu lépe vyhodnotit situaci.
Využívání zákonu o trestné odpovědnosti firem se zvyšuje. Jestliže v prvních dvou letech od vstupu v platnost zákona byly firmy obžalovány jen v několika desítkách případů, tak v roce 2015 tento počet stoupl na téměř dvě stovky trestních řízení. S novelou by počet měl i nadále růst.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Pixabay
