Rozhovor s Adolfem Ursem
Ministr průmyslu a Made in Italy
Adolfo Urso - Ministr průmyslu a Made in Italy
Naším společným zájmem s Českou republikou je posílení nejen vzájemné obchodní výměny, ale i investic do výroby v obou směrech tak, abychom podpořili již tak vynikající bilaterální vztahy. Přál bych si, aby čeští podnikatelé obraceli směrem k Itálii stále větší pozornost.
Včlenění „Made in Italy“ do samotného názvu ministerstva byla významná volba. Jak se podle vás v posledních letech změnilo vnímání značky Itálie ve světe?
Já jsem opravdu stál o to, aby se „Made in Italy“ objevilo v názvu ministerstva, protože jsem přesvědčený, že síla průmyslové struktury naší země spočívá zejména ve špičkových produktech vynikajících svou kvalitou, designem a elegancí. Což jsou kvality obsažené v „brandu“, který je ve světě jedinečný a všemi uznávaný. Naším cílem je propagovat a chránit naše produkty, podporovat jejich uznávání ve světě s tím, že je třeba jejich jedinečné charakteristiky ochránit před napodobováním nebo paděláním.
Jaké jsou v současné době uplatňovány politiky pro posílení exportu?
V součinnosti s ministrem zahraničí Antoniem Tajanim jsme už zahájili pravidelná konzultační setkání, abychom lépe nastavili společné akce na posílení a podporu produktů „Made in Italy“ ve světě. První pozitivní výsledky jsou již vidět, dokládají to i data našeho exportu, ta rostou i přes nepříznivé podmínky celosvětové ekonomiky. Tyto snahy chceme ještě více posílit, a to specifickými opatřeními lépe přizpůsobeným jednotlivým zahraničním trhům.
Italský vývoz do České republiky v roce 2022 překročil 8,5 miliardy euro a dále roste. Vidíte větší příležitosti pro Itálii na blízkých trzích, jako jsou ten český či trhy EHS, nebo naopak na velkých vzdálených trzích, jako jsou země BRICS?
Myslím, že nám blízké země jsou předurčeny k tomu, aby pro náš zahraniční obchod byly stále přitažlivější. Již dnes Itálie vyváží například více do Rakouska než do Číny a čísla obchodní výměny s EU a dalšími zeměmi Severní Ameriky neustále rostou. Pokud jde o Českou republiku, naším zájmem je podpořit nejen růst objemu obchodní výměny, ale i posílit investiční toky do výroby oběma směry, nezapomínat na přínos turistického ruchu, který se již nyní vyvíjí velmi pozitivně, ale který také může růst, soustředíme-li se na silné stránky obou zemí.
Jedním z největších úkolů evropského průmyslu je snížení dopadů na životní prostředí. Jak to jde dohromady s požadavky na příliv nových investic do výroby a udržení současné produkce?
Od počátku svého mandátu jsem dal jasně najevo v rámci Rad pro konkurenceschopnost v Bruselu, že ke klimatické tranzici nemůže dojít na úkor evropských výrobních procesů. Chceme svět čistější a udržitelnější, ale musíme dát na srozuměnou našim zahraničním partnerům mimo EU, že v této výzvě musíme zvítězit za stejných podmínek (tzv. „level playing field“) a že EU nemůže tolerovat výrobní a sociální standardy v zemích nedodržujících ekologická opatření přijatá v EU, které se pak vůči nám projevují jako nekalá konkurence. Také jsem požádal o to, aby evropské odvětví automotive nebylo penalizováno dalšími a drastickými rozhodnutími v EU: dali jsme si totiž velmi ambiciózní cíle, které pro náš průmysl budou znamenat značné náklady. To platí i pro další odvětví. Italská vláda bude dále hájit pozici EU, která bude schopna vyvážit naléhavou potřebu reakce v souvislosti s klimatickými změnami a ochranu výrobní struktury na našem kontinentu.
Itálie a Česká republika vedly skupinu zemí stavících se proti normě Euro 7. Jak hodnotíte spolupráci mezi Prahou a Římem a dosažený kompromis?
Itálie a Česká republika byly úspěšné právě ve směru, který jsem naznačoval v předchozí odpovědi. Evropské odvětví automotive učinilo velké investice ke snížení škodlivých emisí svého vozového parku a bylo rozhodnuto o odkladu přechodu na elektromobilitu na rok 2035. Na tomto základě se nám podařilo najít pro návrh normy Euro 7 užitečný kompromis, který zmírňuje mnohé z nových předpokladů na úroveň těch již probíhajících v rámci normy Euro 6 a umožňuje delší časové rozložení, aby se naše podniky mohly lépe přizpůsobit novým standardům a nebyly penalizovány na již provedených investicích. Doufám, že spolu s Českou republikou a dalšími státy, které podpořily tento kompromis, se nám podaří prosadit naše pozice i v rámci Trialogu s evropskými poslanci tak, aby konečné řešení bylo ještě lepší (jak nám ostatně bylo právě potvrzeno odpovědným výborem Evropského parlamentu).
Mnozí čeští podnikatelé se zájmem pohlížejí na italský trh. Jaké jsou dnes hlavní faktory, které investory do Itálie přitahují?
Opravdu intenzivně pracujeme na podpoře zahraničních investic v naší zemi. I přes nepříznivou světovou geopolitickou situaci prožívá Itálie neobyčejně příznivé období. Každým dnem registrujeme projevy zájmu od podnikatelů, kteří chtějí investovat do našich firem a do zakládání zcela nových podniků, a vláda přišla s významnými legislativními novinkami na jejich podporu. Z mého ministerstva a z ministerstva zahraničních věcí jsme udělali jakési řídící středisko, zřídili jsme zvláštní výbor pro podporu přílivu přímých zahraničních investic (CAIE) při ministerstvu průmyslu a jednotné podací místo, zavedli funkci „tutora“, abychom zahraniční investory mohli podporovat ve všech etapách jejich činnosti, od fáze vyjednávání po uskutečnění investice. Fond pro podporu přílivu zahraničních investic kromě toho získal financování ve výši 5 miliónů euro. Jsme přesvědčeni, že toto všechno dále podpoří odvětví, o která je v naší zemi velký zájem, ať už jde o automotive, digitalizaci, tam zejména pak čipy, polovodiče, biomedicínu, farmaceutický průmysl, vesmírný výzkum a služby (turistický ruch, sport, atd.). Přál bych si, aby čeští podnikatelé projevovali o Itálii stále větší zájem, aby se už tak vynikající dvoustranné vztahy dále posílily, neboť i zde je prostor pro zlepšení.
Zdroj: Ročenka CAMIC 2023
