Ve zdanění zahraničních příjmů ze závislé činnosti fiskálních rezidentů v ČR došlo od prvního ledna k výrazné změně. Změna se týká výlučně pracovních vztahů ve státech EU a EHS.
Díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu se totiž změnil systém výpočtu „superhrubé" mzdy, kterou dostal český daňový rezident v zahraničí. Do 31.12.2018 se pro určení zahraniční superhrubé mzdy navýšila hrubá mzda o 34 procent, jež paušálně představovaly sociální a zdravotní odvody. Dle nové úpravy bude nutné uvádět do daňového přiznání skutečně odvedené částky na sociálním a zdravotním pojištění.
Nová metoda určení daňového základu bude pracnější pro poplatníky i správce daně. „Vzhledem k tomu, že každý členský stát má pojistné systémy nastavené jinak (a často z mnoha dílčích podsystémů), bude komplikované zjistit, jaké pojistné by mělo být zahrnuto. Odlišné jsou také sazby a způsob výpočtu pojistného," uvádí expertky z Deloitte Tereza Kavan Klimešová a Lucie Wadurová. Na druhé straně nový systém bude výhodnější v případě zemí, kde odvody tvoří méně než 34 procent hrubé mzdy.
Změna se dotkne především českých občanů, jež v průběhu roku pracují v zaměstnaneckém poměru v zahraničí, aniž by při tom přišli o status českého daňového rezidenta. Známý je v tomto ohledu případ skupiny několik stovek českých námořníků pracujících v Holandsku, kterým Finanční správa v roce 2017 doměřila daň ze závislé činnosti, kterou chybně odvedli v Nizozemí. Změna se však může dotknout i zahraničních zaměstnanců, již se stali českými daňovými rezidenti. V případě, že v roce, kdy jsou českými daňovými rezidenty, pracovali v zahraničí, tak zpravidla musí odvést daň ze závislé činnosti v ČR.
Zdroj: www.dreport.cz
Zdroj fotografie: Pixabay
