Česká Finanční správa se ve svých kontrolách v oblasti převodních cen čím dál více zaměřuje také na služby poskytované spřízněnými firmami. Uvádí to agenutra Deloitte, člen Italsko-české komory.
Pozornost daňových orgánu se zaměřuje především na tzv. Manažerské služby. Jedná se většinou o podpůrné, řídící či konzultační služby, které poskytuje mateřská společnost své dceřiné firmě. Správe daně v první řadě zajímá, zda k poskytnutí služeb opravdu došlo a zda bylo sjednáno za tržních podmínek. “ Správci daně kladou na důkazní prostředky velmi vysoké požadavky, zejména s ohledem na jejich přesvědčivost, formální náležitosti, ale i autentičnost. To, co správce daně akceptoval v minulosti, dnes zpravidla již nestačí,” píše Linda Scharengirová, senior manager právního a daňového oddělení Deloitte.
Hlavní nebezpečí, které firmy čelí, spočívá v tom, že zmíněné služby nebudou správcem daně uznané jako danově uznatelný náklad, kvůli čenuž dojde k navýšení daňového základu. Následovně pak správce daně doměří subjektu daň. Aby se takovému scénáři vyhnuly, firmy by měly přistupovat ke svém mateřské firmě či jinému spřízněnému dodavateli jako by se jednalo o nezávislého dodavatele. “V takových případech nejsou obchodní vztahy automatické. Služby bez objednávek či smluv a bez předem dohodnutého rozsahu a ceny služeb by poskytovány nebyly,” dodává Scharingerová. Dalším klíčovým faktorem při jednání s finančním úřadem je poskytnutí co nejobsáhlejší dokumentace o daných službách.
Zdroj:www.dreport.cz
Zdroj fotografie: Pixabay
