Ve čtvrtek 12. května proběhlo v sídle Italsko-české komory setkání se starostou městské části Praha 1 Oldřichem Lomeckým a s dalšími představiteli úřadu. Setkání se zúčastnil také italský velvyslanec Aldo Amati.
„Toto setkání je součástí letošního programu Skupiny Nemovitosti. Myslíme si, že účast pana starosty Lomeckého a jeho spolupracovníků z MČ Praha 1 je významným signálem směrem k italské komunitě, která je velice aktivní v tomto odvětví a to jak v historickém centru Prahy tak na celém jejím území,“ řekl na úvod místopředseda Komory Danilo Manghi.
Starosta Oldřich Lomecký začal svůj úvodní příspěvek zmínkou historických vazeb mezi Itálií a centrem Prahy. „Radnice městské části Praha 1 má velice dobré vztahy s Italským velvyslanectvím a Italsko-českou komorou,“ zdůraznil Lomecký. „Tyto vztahy jsou také výsledkem společné historie. V 16. století začali přicházet do Prahy první italští stavitelé a architekti, jež stavěli v Praze i v období renesance a baroka. Dnes za sebou zanechávají stopy jejich následovníci, jež jsou v současnosti aktivní na území Prahy 1.“
Panelu se vedle starosty Lomeckého také účastnili jeho spolupracovníci: Filip Kračman, zastupitel MČ Praha 1, předseda komise pro územní rozvoj a investice, zástupce předsedy komise obecního majetku; Oldřich Dajbych, vedoucí stavebního úřadu MČ Praha 1; Jan Brabec, vedoucí územního rozvoje MČ Praha 1; Jakub Dvořák, vedoucí oddělení investic MČ Praha 1 a Jan Krejčí radní pro kulturu a sport MČ Praha 1.
Hlavní aktivitou italských investorů v historickém centru metropole je rekonstrukce a revitalizace historických budov. Tyto aktivity podléhají celé řadě povolení ze strany magistrátu i jednotlivých městských částí. „Celé území Praha 1 spadá do Pražské památkové zóny, která je chráněna i Unescem, takže každá stavební práce musí být povolena jak Odborem památkové péče na magistrátu tak Národním památkovým ústavem,“ uvedl Oldřich Dajbych. „Náš odbor nemá moc možností, jak zkrátit povolovací proces. Pokud má žadatel všechny potřebné dokumenty, tak mu náš úřad vystaví žádaná povolení bez průtahů. Každopádně pro realizaci projektů je někdy zapotřebí i deset let, pokud se jedná o obzvláště komplikovanou situaci.“
Povolovací proces však není vždy tak přímočarý. Do procesu vystavení územního rozhodnutí a stavebního povolení často zasahují občanská sdružení a sousedé s jasným cílem zdržet realizaci projektu. Některé firmy dokonce mluví o vyděračském chování. Tito účastníci řízení navíc nenesou za své chování žádnou občanskoprávní zodpovědnost, i přestože jejich obstrukce mohou investorům způsobit značné ekonomické ztráty. Pro firmy by bylo tedy užitečné zavést občanskoprávní zodpovědnost účastníků řízení, jež bezdůvodně protahují povolovací proces, tak jak se děje v mnoha evropských zemích. „S takovým modelem bych souhlasil. Zavést tuto odpovědnost však může pouze Poslanecká sněmovna, kde k takovému kroku asi není v současnosti dostatečná vůle. Nevím o soudních sporech, jež by proběhly na základě současné legislativy, ale i toto by mohla být zajímavá varianta“, dodal Lomecký.
Praha 1 je zajisté pražskou městskou částí s největším množstvím prestižních obchodních prostor. Po těch je v současnosti také velká poptávka. „Jediné omezení, na kterém trváme, je zákaz změnit bytové prostory na nebytové,“ uvedl před členy komory starosta Lomecký. „V posledních letech se nabídka prodejních prostorů výrazně rozrostla. Na Václavském náměstí byl otevřen palác Van Graf, na Náměstí Republiky Palladium a další komerční prostory budou přítomné v nové obchodní čtvrti poblíž Masarykova nádraží. Navíc mnoho advokátních kanceláří a dalších firem přesouvají svá sídla z centra do nových kancelářských budov. Tím se uvolňují nebytové prostory. A my se nebráníme tomu, aby se tyto kancelářské prostory změnily na obchody“.
Starosta Prahy 1 také zdůraznil silnou spolupráci se soukromými investory v projektech revitalizace veřejných prostranství. „Letos chceme zahájit revitalizaci Národní třídy. Těsnou spolupráci se soukromými investory chystáme také při obnovení Jungmannovy ulice. Také Spálená ulice projde oživením a změní se v nákupní ulici. Tato spolupráce je logická a pro investory je jednoznačně prospěšná, protože se tím zvyšují ceny jejich nemovitostí.“
V průběhu debaty byly zmíněny i plány na revitalizaci některých významných prostranství na Praze 1. V první řadě se jedná o Václavské náměstí, které na obnovu čeká již mnoho let, ačkoliv existuje schválený architektonický projekt. Některé spory, například ohledně tramvajové linky, však brzdí zahájení prací. „Já jsem proti návratu tramvají na Václavské náměstí, protože tramvajové koleje by přeřízly náměstí a zmařily by účel obnovy,“ uvedl Lomecký. „Hlavním problémem jsou však parkovací místa. Změnou náměstí na pěší zónu se totiž ztratí parkovací místa, která jsou garantovaná zákonem. Ty pak musíme vybudovat někde jinde. V úvahu přichází podzemní garáže u Balimoru na Můstku. Tento projekt nám ale neschválili památkáři. Před tím, než se vyřeší problém s parkovacími místy, tak žádná revitalizace nezačne.“
Zcela jiná situace panuje na Náměstí Republiky. „Náměstí Republiky považuji za příklad úspěšné revitalizace,“ řekl Lomecký. „Až se dokončí projekt architektky Jiřičné, který uzavře Revoluční ulici, tak začneme s oživením této lokality. Chceme rozšířit chodníky a vytvořit tak korzo až k řece. Tím se zlepší i situace tamních obchodníků, jež velmi těžko přitahují zákazníky do Revoluční ulice.“
Další setkání skupiny Nemovitosti proběhne 14. července na radnici městské části Praha 2. Na programu setkání budou plány rozvoje a investic této městské části.
Zdroj fotografie: Camic
