Guvernér Ignazio Visco dokázal obháit svůj mandát v čele Italské centrální banky. Premiér Paolo Gentilonihonavrhne prezidentovi republiky Sergiovi Mattarellovi, aby současného guvernéra jmenoval do druhého mandátu.
Pozice Ignazia Visca se výrazně otřásla ve středu 18. řína, kdy hlavní vládní síla, Demokratická strana, podala v Poslanecké sněmovně návrh usnesení, ve které žádala změnu ve vedení Italské centrální banky. Usnesení pak bylo přijato hlasy Demokratické strany i některých opozičních sil. Proti staronovému guvernérovi vystoupil i generální tajemník Demokratické strany, Matteo Renzi, který Italské centrální bance vyčítá nedostatky v dohledu nad bankovním sektorem. Jedná se především o případ bankrotu čtyř regionálních bankovních ústavů ve středu Itálie. Do aféry je však zapletená i blízká spolupracovnice současného lídra Demokratické strany, Maria Elena Boschi, jejíž otec působil v řídích pozicích jednoho ze zbankrotovaných ústavů. Pád regionálních bank měl zřejmě dopad i na preference Demokratické strany. Poprvé totiž byly použity pravidly bail-in, takže na bankrot doplatili i malí střadatelé, již drželi dluhopisy zkrachovalých ústavů.
Za Ignazia Visca se ale postavil prezident republiky Sergio Mattarella premiér, Paolo Gentiloni a také ministr financí Pier Carlo Padoan. Podle nevyšších ústavnách činitelů by „defenestrace“ současného šéfa ICB vyslala do Evropy negativní signál, že politické spory ovlivňují řízení centrální banky. Ignazio Visco by tak v čele Italské centrální banky měl skončit až v roce 2023. V Itálii je guvernér centrální banky jmenován prezidentem republiky na návrh předsedy vlády. Podle pravidel přijatých v roce 2005 byl totiž doživotní mandát guvernéra omezen na šest let s tím, že guvernér může vykonávat maximálně dva mandáty za sebou.
Zdroj: www.ansa.it
Zdroj fotografie: Banca d’Italia
