Ve středu 27. listopadu proběhlo v sídle Italsko-české obchodní a průmyslové komory setkání skupiny Nemovitosti s názvem Airbnb a jeho dopad na Prahu. Jménem Italského velvyslanectví v Praze se akce zúčastnil vedoucí obchodního oddělení Dr. Alessandro Pitotti.
„Airbnb je faktorem, který nejvíce změnil pražský realitní trh v posledních letech,“ uvedl ve svém pozdravu generální tajemník Komory Matteo Mariani. Platforma dnes inzeruje počet lůžek, jež převyšuje ubytovací kapacity šesti největších hotelových řetězců dohromady. V Praze je dle posledních údajů Institutu plánování a rozvoje inzerováno zhruba 11.500 nemovitostí, z nichž osmdesát procent tvoří celé byty. Největší koncentrace je v centru Prahy ale také na Vinohradech a Žižkově.
Vzhledem k masivnímu rozsahu fenoménu, mnohá města chystají regulace. „Naše koalice chce, aby si město zachovalo funkci rezidenčního bydlení na celém svém území,“ předeslala radní pro oblast legislativy veřejné správy a podpory bydlení, předsedkyně Komise Rady hl. m. Prahy pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb JUDr. Hana Kordová Marvanová. Airbnb je totiž vnímáno části Pražanů jako jeden z faktorů vedoucích k růstu nájmů v české metropoli. Radní také vzpomněla na stížnosti starousedlíků, na těžké soužití s turisty využívající krátkodobý pronájem či na protesty hoteliérů proti nekalé konkurenci. Magistrát však dnes nemá nástroje na přímou regulace Airbnb. V Poslanecké sněmovně je v druhém čtení návrh zákona, který by umožňoval radnicím určit maximální počet dní krátkodobého pronájmu v roce. Obdobný návrh zákona, který de facto kopíruje regulaci ze zahraničí, ale již jednou Sněmovna zamítla. Poslanci uvažují také o změně Občanského zákoníku, díky které by provozování krátkodobých pronájmu muselo odsouhlasit sdružení vlastníků jednotek jednohlasně či kvalifikovanou většinou. Novelizace poměrně mladého Občanského zákoníku však tvoří mezi zákonodárci i právníky jistou nevoli.
Jak ukázala i diskuze se členy Komory, v debatě o budoucnosti Airbnb v Praze se střetávají názory vlastníků nemovitostí, již nechtějí nová omezení v nakládání se svým majetkem, rezidentů, jež stojí o větší klid v místě svého bydliště, a také zástupců hotelů a penzionů, již chtějí rovné podmínky na trhu. „Budeme se snažit najít kompromis,“ uvedla radní Kordová Marvanová, jež si i při respektu k vývoji na volném trhu myslí, že by radnice měly mít možnost regulovat provozování krátkodobých pronájmů.
Na současné povinnosti provozovatelů se zaměřil druhý blok debaty, ve kterém vystoupili advokát JUDr. Jiří Horák a Ing. Helena Navrátilová, lektoři z Kocián Šolc Balaštík Institutu (člen Camic). Ing. Navrátilová připomněla oficiální postoj Generálního finančního ředitelství, dle kterého je provozování krátkodobých nájmů vždy podnikatelskou činností. Pronajímatelé - fyzické osoby jsou tak považováni za OSVČ s veškerými přidruženými povinnostmi. Vzhledem k tomu, že pronajímatelé přijímají služby od Airbnb ze zahraničí, musí se také přihlásit k DPH jako Identifikovaná osoba. Advokát JUDr. Horník pak zmínil rozsudky Nejvyššího správní soudu. Soud odmítl názor stavebních úřadů, dle kterého by nebylo možné používat pro krátkodobé pronájmy nemovitosti zkolaudované pro rezidenční účely. Jestliže města nejsou v regulaci moc úspěšná, jednotlivé osoby jsou vynalézavější. „Například instalace vstupu do domu na otisk prstu či jiný biometrický údaj výrazně stěžuje krátkodobé pronájmy turistům,“ dodal příklad advokát JUDr. Horník.
Akce se konala v Trauttmnndorfském paláci, sídle společnosti Mattoni 1873.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Studio Adam-Costey
