SAB Aerospace, významná společnost z clusteru vesmírných technologií v Beneventu, se rozhodla vsadit na Brno při své expanzi do zahraničí. Společnost se totiž stala hlavním dodavatelem nového vesmírného projektu financovaného Českou republikou, který umožní ČR vstoupit do skupiny zemí s přístupem do vesmíru. Na téma jsme hovořili s Lanfrancem Zucconim, senior advisorem společnosti.
Pane dr. Zucconi, jaký je cíl vaší investice v ČR?
Naším cílem je vybudovat v ČR společnost zaměřenou výlučně na vesmírné technologie. V České republice je panorama firem aktivních v tomto odvětví velice členěné a prakticky žádná firma se výlučně nezaměřuje na vesmírné technologie. To snižuje návratnost investic, které ČR provádí v rámci Evropské vesmírné agentury (ESA). Chceme vytvořit společnost, která by byla schopna řídit celé projekty a ne jen malé části s malou přidanou hodnotou.
A váš plán průmyslového rozvoje již počítá s projekty tohoto typu?
Ano. Dosáhli jsme schválení a financování našeho projektu multiple launcher malých satelitů ze strany České republiky. Díky novým technologiím se velikost satelitů řádově snížila a výrobní náklady kvůli tomu výrazně klesly. Ale vyslání satelitů na oběžnou dráhu zůstává velice drahé. Díky našemu projektu bude možné vynést na dráhu evropskou raketou Vega až šestnáct satelitů na jednou, čímž se náklady rozloží na více jednotek. Tento projekt tak má obrovský politický, hospodářský a průmyslový význam. Díky tomuto projektu Česká republika vstupuje na trh s nosiči do vesmíru, a tudíž do evropského vesmírného průmyslu. Jedná se projekt velkého hospodářského rozměru, protože někteří soukromí aktéři chtějí vynést na oběžnou dráhu stovky satelitů a družic.
Do vesmírného odvětví vstupuje celá řada soukromých investorů. Jaké budou dopady na toto odvětví, které doteď žilo především ze státních zakázek?
Pro malé a střední společnosti se jedná o zajímavou změnu. Firmy tohoto druhu jsou připravené odpovědět na tento druh výzvy, protože mají nízké fixní náklady a mladý, a tudíž i flexibilní, personál. To je dokázáno mimo jiné tím, že projekt, o kterém jsme mluvili, nebyl svěřen gigantům evropského kosmického průmyslu. Vstup privátních investorů tak vyvíjí větší tlak na tržní chování. A proto musíme být konkurenceschopní v oblasti nákladů na výzkum a vývoj a fixních nákladů. SAB Aerospace má tu výhodu, že má k dispozici personál, který již pracoval na různých vesmírných projektech. Nějaká mladá start-up firma by nikdy tuto zakázku nevyhrála, protože vesmírné odvětví je velice uzavřené a panuje v něm silná selekce.
V Itálii je SAB Aerospace aktivní na území Beneventa v regionu Kampánie. Neznevýhodňuje vás tato poněkud odlehlá pozice na světových trzích?
V žádném případě. V Kampánii je mnoho malých a středních firem aktivních v leteckém a vesmírném průmyslu. Region Kampánie navíc podporuje výzkum a vývoj, jež jsou nezbytnou součástí vesmírného průmyslu, více než mnoho regionů na severu Itálie. V Kampánii je dobrá dostupnost připravených lidských zdrojů a projekty mohou být financované evropskými fondy. A naše společnost je také schopná přilákat nazpět italské kolegy, jež pracují v zahraničí.
Po celou studenou válku byly vesmírné aktivity rozděleny mezi Spojené státy a Sovětský svaz, jaké je role Evropy, poté co tato bipolárnost zanikla?
Je nutné rozlišit dva druhy vesmírných aktivit: institucionální aktivity, které představuje ESA, a aktivity zaměřené na poskytování služeb. Od doby, kdy existuje ESA, investice do vesmírných aktivit neustále rostou. Evropa chce být světovým hráčem na poli vesmírných aktivit, ale rozpočet ESA je ještě o hodně menší než ten americký. Po schválení Lisabonské smlouvy navíc Evropská komise přímo investuje do vesmírných aktivit, jež přináší služby daňovým poplatníkům. Jedná se například o navigační systém Galileo, pozorování země z vesmíru a další technologie, například v oblasti životního prostředí. Především v odvětví navigace se Evropa hodně snaží, aby dosáhla vlastní nezávislosti skrze systém Galileo. Když bylo k mání jen americké GPS, tak mnoho aplikací nebylo možné realizovat. Vstup do provozu systému Galileo umožní rozvoj nových služeb a inovativních služeb.
V posledních letech dochází k zaplnění vzdušného prostoru skrze rozšíření bezpilotních letounů pro velice různorodé účely. Bude i vesmír čím dál více stísněnější?
Nejvíce zajímavými odvětvími pro veřejnost je pozorování země, satelitní navigace, telekomunikace a meteorologie. Ty také dosahují největšího růstu. Jedná se i o soustavy satelitů, jejichž využití není zcela komerční, například ochrana životního prostředí. Současně tady máme příklad soustav telekomunikačních satelitů, jež se staly zastaralé rozvinutím GSM technologie, ale dnes se vypouští jiné telekomunikační konstelace satelitů, jež mají v budoucnosti zaručit globální pokrytí internetem.
Proč jste se rozhodli provést vaši českou investici v Brně?
V Brně máme prakticky všechny naše partnery. Je to město, které nám nabízí silné příležitosti, co do infrastruktur, podpory výzkumu a dostupnosti specializované pracovní síly. Spolupracujeme i s brněnským Vysokým učením technickém ve výzkumu a vyhledávání spolupracovníků. Ve fungování českých univerzit jsme narazili na mnohé rysy, které jsou společné s fungováním univerzit v Itálii. Ovšem počet absolventů českých univerzit je stále výrazně nižší než v Itálii, a high technology společnosti tak mají problém nalézt dostatečné množství kvalifikovaného personálu.
Zdroj fotografie: Pixabay
