V pátek 23. září došlo k podpisu mezi Italsko-českou obchodní a průmyslovou komorou (Camic) a italskou Asociací pro průmyslovou automatizaci a mechatroniku (AIdAM). Předsedy asociace AIdAM Alessandra Torsoliho jsme se zeptali, jaká je náplň dohody a jaké jsou možnosti technické a průmyslové spolupráce mezi ČR a Itálií.
Pane předsedo, jaká je náplň dohody s Camicem?
Díky této dohodě chceme posílit přítomnost italských podniků z odvětví automatizace a mechatroniky na českém trhu. Statistické údaje totiž ukazují, že struktura českých průmyslových podniků se podobá těm italským. I proto si myslíme, že naše technologická řešení zaměřená na flexibilitu výroby a na malé a střední firmy mohou oslovit české podniky. V první řadě se chceme skrze dohodu s Camicem blíže seznámit se způsoby výroby českých podniků a s problematickými oblasti této výroby, abychom byli schopni společně najít nová technologická řešení. A chtěl bych podtrhnout slovo společně. Nechceme totiž jen prodávat výrobky, ale nacházet řešení šitá na míru.
Jedním z ústředních bodů dohody je tedy vzájemná výměna know-how?
To samozřejmě ano. Naše asociace se snaží tvořit nové spolupráce v rámci evropského kontinentu. Nechceme tak navázat pouhé jednosměrné vztahy prodeje. Ba naopak, věříme, že vzájemná výměna kompetencí a technologií může obohatit obě strany. Navíc si myslíme, že Evropa je jeden velký celek, takže spolupráce tohoto druhu ji posilují v konkurenčním boji s velkými globálními aktéry jako Čína či USA. V některých odvětvích, jako big data, cloudové systémy a obecně v přechodu technologických obsahů na nemateriální formu, má totiž Evropa stále, co dohánět.
Jak se staví italský průmyslový systém k přechodu na Průmysl 4.0? A podpoří stát v tomto přechodu průmyslové firmy?
V Itálii máme dva druhy firem. Na jedné straně existují firmy, které pracují na velice vysoké technologické úrovni a jsou připraveny na další kroky směrem k Průmyslu 4.0. Jiné firmy však stále nepochopily, co Průmysl 4.0 vlastně znamená. Tyto podniky stále nechápou, že přechod na Průmysl 4.0 nespočívá jen v začlenění nových technologií do výroby, ale vyžaduje si celkovou změnu jejich obchodního chování. Bude nutné ještě více posílit flexibilitu výroby a vytvořit produkt vyhovující přáním klienta. Italský stát se také začal o téma Průmyslu 4.0 silně zajímat. Italský ministr hospodářství Carlo Calenda nedávno představil první program podporující přechod na tento způsob výroby, jehož dotace má činit deset miliard eur.
V souvislosti s Průmyslem 4.0 se často mluví o změnách na trhu práce. Mnoho lidí se totiž bojí, že zanikne velký počet pracovních míst. Jsou tyto obavy oprávněné?
O tomto tématu se hodně debatujte. Zdá se mi ale, že stále nemáme k dispozici přesná data, na kterých bychom mohli založit věrohodné prognózy ohledně počtu zaniklých a nově vytvořených pracovních míst. Ve srovnání s předchozími průmyslovými revolucemi je dnes oběh technologií silnější a schopnost vytvářet nová pracovní místa nižší. Musíme vzít v potaz i to, že není vůbec jisté, že nová pracovní místa vzniknou v těch státech či kontinentech, kde zanikla. Dalším velkým problémem je rekvalifikace starších pracovníků: jejich počet bude vzhledem k zvyšování důchodového věku narůstat. Musíme se snažit najít na tyto kritické body vhodné odpovědi, už protože se změně neubráníme.
V rozvoji Průmyslu 4.0 je klíčová také spolupráce s výzkumnými institucemi a univerzitami. Daří se v Itálii rozvíjet tento druh partnerství?
Vyvíjíme velké úsilí, aby docházelo k těsnější spolupráci s výzkumnými institucemi a univerzitami. I proto lze mezi členy asociace AidAM nalézt dvě vysoké školy, milánské Technické učení a univerzitu Scuola Sant'Anna z Pisy. Je totiž nutné změnit mentalitu firem i akademických center, jež se dlouho považovaly za oddělené entity. Chceme posílit spolupráci mezi výzkumníky, jejichž práce je odhadnout budoucnost, a podnikateli, kteří se snaží pochopit, co chce trh.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Archív Camic
