V pátek 10. března proběhla v sídle Italsko-české obchodní a průmyslové komory debata mezi členy komory a českou europoslankyní Martinou Dlabajovou. Europoslankyně, zvolená jako nezávislá za hnutí ANO 2011, byla pozvána Italsko-českou komorou díky nadstandardním vztahům, jež má s Itálií.
Debata byla zahájena pozdravem italského velvyslance v Praze, Alda Amatiho, jež shrnul situaci v Evropě těsně před výročím podepsání Římských smluv. „Evropa prochází jedním z nejtěžších období svých dějin, a pokud se jí nepodaří se znovu zcelit, tak hrozí fragmentace a návrat nazpět, který nám nepomůže řešit aktuální problémy,“ uvedl velvyslanec Amati. S tímto názorem souhlasí i předseda Italsko-české komory, Gianfranco Pinciroli, dle kterého „je nutné něco udělat pro záchranu Evropy.“
Host diskuze, europoslankyně Martina Dlabajová, je členkou poslanecké frakce ALDE a je místopředsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu a členkou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Díky svým pestrým aktivitám v Evropském parlamentu má Martina Dlabajová možnost pozorovat zblízka fungování unijních institucí.
Jak se využívají evropské fondy? „My kontrolujeme každé euro utracené evropskými orgány, všechny rozpočty a rozpočtové výkazy a také provádíme analýzu, jak byly evropské fondy využity,“ přiblížila aktivitu Výboru pro rozpočtovou kontrolu Martina Dlabajová, jež zpracovala rozpočtovou kontrolu Evropské komise za rok 2014. „Případů korupce a zneužití fondu je velice málo,“ uvádí česká europoslankyně, dle které jednoznačně převažují chyby způsobené velkou byrokratickou složitostí čerpání evropských fondů. Složitější otázka je pak efektivní využití fondů a jejich dopad na podporu hospodářského rozvoje. „Musíme mít jasnou vizi, za co utrácet prostředky v rozpočtu, a proto by si Evropská Unie měla opatřit svůj business plán, kde by byly určeny priority, kterými by se řídilo čerpání fondů,“ vysvětlila svůj názor M. Dlabajová.
Vyslaní pracovníci. Vedle otázky přerozdělování uprchlíků existuje další téma, kvůli kterému vznikají silné rozepře mezi vládami západní a středo-východní Evropy. Jedná se o oblast vyslaných pracovníků, která se velice dotýká sektoru autodopravy. „Některé evropské země přijaly ochranářská opatření s cílem omezit volnou konkurenci na trhu,“ uvedla M. Dlabajová a poukázala na opatření zavedená v Německu, Francii a také Itálii, kvůli kterým profesionální řidiči při tranzitu v daných zemích musí dostávat alespoň minimální mzdu těchto států. „Evropská komise podporuje myšlenku, že vyslaní pracovníci musí mít stejné mzdové podmínky, jež jsou obvyklé pro zemi, kde budou vyslaní pracovat,“ dodala M. Dlabajová. Pro liberální europoslankyni je naopak zcela oprávněné, že v rámci jednotného trhu se firmy snaží využít rozdílů ve mzdách mezi různými evropskými státy. Dalším bodem, proti kterému se česká europoslankyně staví, je omezení maximální doby vyslání na 24 měsíců, jež by ztížilo život firmám, které se uchází o veřejné zakázky v jiné unijní zemi, či nadnárodním firmám, které vysílají své zaměstnance do svých zahraničních poboček. „Jsem přesvědčená, že pokud se půjde dál cestou ochranářských nařízení, tak Evropa ztratí svou konkurenceschopnost,“ varovala europoslankyně Dlabajová.
Zaměstnanost mladých lidí. „V některých regionech je nezaměstnanost mladých lidí obrovským problémem, protože většina těchto lidí je nezaměstnaných a jejich vyhlídky na získání práce jsou malé,“ zdůraznila M. Dlabajová. Mezi hlavní opatření, jež by pomohly řešit tento problém, patří zvýšení souladu mezi kompetencemi nabytými při vzdělání ve škole a požadavky trhu práce. To by se pozitivně promítlo i na ty, kteří práci mají. „Zhruba 40 procent mladých nepracuje v oboru, který vystudovali, a současně zhruba 40 procent firem marně hledá zaměstnance s požadovanou kvalifikací,“ vylíčila situaci členka Evropského parlamentu. Opatření vedoucí k většímu souladu mezi kompetencemi a požadavky trhu práce by se mohla inspirovat pozitivními praktikami, jež existují v různých evropských zemích. Mezi další kroky, jež by pomohly řešit nezaměstnanost mladých, patří podpora motivace k práci a podnikání, podpora inovací a start-upů a rozvoj nových pracovních dovedností.
Nařídili nám to v Bruselu?! „V každé zemi se najdou ministři, kteří tvrdí, že nám něco nařídili v Bruselu. Ale my jsme Bruselu stále a můžeme každé rozhodnutí ovlivnit,“ uvedla M. Dlabajová. Každý návrh Evropské komise totiž prochází schvalovacím procesem v Evropském parlamentu a v Evropské radě, kde jsou členové národních vlád členských zemí. Na konci procesu dochází k tzv. Trialogu, při kterém zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady vyjednávají o konečné podobě opatření. „Je to velice komplikovaný a zdlouhavý legislativní proces. Představa, že nám něco nařídili v Bruselu, však patří k největším nedorozuměním v Evropě,“ dodala M. Dlabajová.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Camic, Michal Adamovský
