V roce 2017 začne být operativní systém automatické výměny daňových informací mezi státy OECD. Koho se týká nový daňový monitoring? A jaké informace si budou finanční úřady vyměňovat? Odpovídá Dr. Mario Moretti, z daňové kanceláře Studio Moretti v Bergamu, člena Italsko-české komory.
„Začátkem roku 2017 vstoupily v platnost významné novinky v oblasti mezinárodního fiskálního režimu, jež se týkají automatické výměny informací mezi více než stovkou členských států OECD. Přes devadesát daňových jurisdikcí, včetně těch, jež jsou historicky považované za málo transparentní (např. Švýcarsko, Kajmanovi ostrovy, Bahamské ostrovy) oznámilo přijetí globálního standardu výměny informací OECD. Padesát šest daňových jurisdikcí (tzv. Země Early Adopters) se zavázalo spustit systém v roce 2017, zatímco zbývajících čtyřicet daňových jurisdikcí zavede systém až v roce 2018. Česká republika a Itálie patří mezi země Early Adopters. To znamená, že do 30. září 2017 budou muset zaslat vyplněné formuláře s údaji za rok 2016“.
Co to je CRS?
„Common Reporting Standard (CRS) je novým globálním standardem výměny informací, jež byl zavedený skupinou G20 a OECD s cílem bojovat proti mezinárodním daňovým únikům. CRS zavádí každoroční automatickou výměnu citlivých finančních informací týkajících se nedaňových rezidentů, jež drží finanční produkty u zprostředkovatelů sídlících v zemích, jež podepsaly dohodu. Automatická výměna informací umožňuje předávání informací o poplatnících daně mezi daňovými správami členských zemí. Jedná se o administrativní postup, který tak nevyžaduje speciální povolení ze strany soudu.
V roce 2017 byl učiněn velký krok dopředu v implementaci mezinárodních multilaterálních dohod. Na základě těchto dohod si lze vyměňovat informace automaticky a nikoliv na požádání. Výměna informací mezi daňovými správami je považována za nejlepší nástroj pro státy, které uplatňují princip zdanění příjmů na globální úrovni, jelikož jim umožní získat co největší množství informací o přeshraničních platebních stycích. Ty byly odjakživa využívány pro odklonění finančních prostředků také do evropských států s vysokou úrovní bankovního tajemství“.
Jaké informace budou shromažďovány?
„Jedna z nejvýznamnějších novinek, kterou nová pravidla zavádí, spočívá v tom, že budou oznamovány údaje nejen přímých účastníků finančních vztahů, ale také údaje koncových majitelů, trustů či dalších právních entit vlastnících účty, což má umožnit objasnění vztahů, kde jsou přítomny netransparentní subjekty.
Budou shromažďovány následující informace:
- číslo účtu
- daňové číslo (tzv. Tax identification number)
- jméno a příjmení, adresa a datum narození daňových rezidentů v zahraničí, jež vlastní účty v zemích, kde nejsou daňovými rezidenty
- údaje o kapitálových příjmech, o příjmech z finančních aktivit a zůstatek na účtě.
Data budou shromažďována o účtech ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Bude nutné také určit a a předat informaci o skutečných vlastnících (BO, Beneficial Owner) skrze aplikaci standardu OECD a mezinárodních doporučení proti praní špinavých peněz FATF“.
Kdo bude sbírat data?
„V členských zemích CRS se nové pravidla týkají především:
- bankovních institucí,
- pojišťoven,
- finančních zprostředkovatelů a společností provozující kolektivní investování,
- správců investičních portfólií,
- svěřeneckých fondů.
Tyto společnosti budou každoročně zasílat informace daňové správě státu, kde sídlí, a ta je následně automaticky zprostředkuje partnerským daňovým správám v systému CRS“.
Povinnosti pro daňové rezidenty v Itálii
„Monitorovací povinnost nevzniká pro depozity a daňové účty v zahraniční, jejichž celková hodnota v daném daňovém období nepřesáhne hodnotu 15 tisíc eur“.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Studio Moretti
