Prestižní Asociace italského profesionálního someliérství otevře v Praze svou pobočku. Jejím vedoucím se stane Antonello Pranteddu, spolumajitel restaurací Ichnusa a Bizos. ASPI je jedinou italskou asociací, jež je přidružena k Mezinárodní asociaci sommeliérů (ASI). O pražské pobočce a o italském víně jsme hovořili s Giuseppem Vaccarinim, celostátní předsedou ASPI.
Pane předsedo Vaccarini, jaká bude činnost pražské pobočky ASPI?
Mezi hlavní úkoly ASPI patří šíření kultury a povědomí o italském víně ve světě. A to bude také hlavní náplní činnosti ASPI v Praze. Ze začátku se obrátíme především na italské restauratéry a podnikatele, postupně se však chceme otevřít i dalším podnikatelům. Jako vedoucího pobočky jsme vybrali Antonella Pranteddu díky jeho mnoha zkušenostem s restauračním odvětvím v Praze.
Italská kultura vína je bohatá na místní odrůdy. Je to podle Vás spíše výhoda či nevýhoda v šíření vědomostí o italském víně?
Velký počet místních odrůd vinné révy představuje velké bohatství italského vinařství. Ovšem toto bohatství si vyžaduje řádně proškolený personál, který bude schopen podat zákazníkům všechny relevantní informace o víně, které pijí. Většina spotřebitelů obvykle zná jen pět – šest nejznámějších odrůd jako Sauvignon, Chardonnay, Merlot či Shiraz.
Italská vína se čím dál více prodávají na zahraničních trzích. Jak hodnotíte tento proces globalizace italského vinařství?
Myslím si, že se jedná o pozitivní trend. Úspěch v zahraničí je však spíše výsledek úsilí podnikatelů než státní politiky na podporu exportu. Italští podnikatelé v zahraničí jsou velice podnikaví, a často tak dokáží zcela nahradit služby poskytované státem na podporu vývozu potravinářských produktů. Podmínky pro vývoz jsou příznivé i z toho důvodu, že prakticky všude na světě je italským potravinářským výrobkům uznávaná vysoká kvalita. Ve srovnání s naším historickým konkurentem, Francií, se italské vinařství navíc vyznačuje vysokým počtem odrůd a vín.
Mezi italskými a francouzskými vinaři panuje odvěká rivalita. Na světových trzích se však začínají objevovat nové vinařské mocnosti jako Kalifornie, Argentina či Austrálie. Mohou tito výrobci nějak ohrozit pozici italských vín ve světě?
Velice dobře sehraní jsou chilští vinaři, již mají dobrá vína, umí je prodat a v mnoha asijských zemích si dojednali speciální daňové úlevy, jež jsou neuvěřitelnou konkurenční výhodou. Chilská výroba vín však nedosahuje takového obejmu, aby znepokojovala evropské vinaře. Potenciálním soupeřem by mohla být Argentina, jejíž vína jsou dobrá a výroba je daleko větší než ta chilská. Argentinská vína, která se vyváží hodně na další americké trhy, se stylem podobají více francouzským vínům. Nicméně argentinský vinařský systém je zcela chaotický. Dalším konkurentem by mohla být Čína, jež nedávno začala vysazovat vinice za pomoci italských a francouzských vinařů. Jiné velké konkurenty na obzoru nevidím. Vína z Kalifornie jsou dost drahá a španělská vína mají svůj tržní segment, který se příliš nekryje s tím italským. Celkovým faktorem změny by ale mohla být transformace životního stylu v důsledku kampaní proti pití alkoholu.
V posledních letech zaznamenala italská vína velké úspěchy na anglosaských trzích. Čím to podle Vás je?
Italské víno mělo na těchto trzích vždy silnou pozici. V posledních letech jsme se dokázali ale prosadit na úkor Francouzů díky velkému úspěchu některých vín. Mám na mysli třeba Prosecco, které se prosadilo na těchto trzích díky nasazení italských vinařů. Prosecco má hezké láhve, je to víno, co se lehce pije, neobsahuje tolik alkoholu a jeho chuť může být lehce upravena dle trhu, kam míří. A samozřejmě není tak drahé jako pravé šampaňské.
Dalším trendem je pokles vývozu sudového vína a růst export vína v lahvích. Bude podle Vás tento trend pokračovat?
Pravděpodobně ano. Víno v láhvi je pro všechny větší zárukou. Takže i výrobci sudového vína začínají stáčet své víno do lahví. Je to sice o něco náročnější, ale průměrná cena vína tím roste.
V posledních letech hodně rostou i prodeje biologických a biodinamických vín. Jedná se podle Vás jen o pomíjivou módu nebo je to spíše dlouhodobý trend?
Stále jsme na vlnách módy, dlouhodobé trendy potřebují více času proto, aby se usadily. Ale biologická a biodinamická vína mají svůj smysl. Pokud by bylo možné provozovat vinařství více ekologickým způsobem, tak by to byl dobrý výsledek. Spotřebitelé totiž stále více vyhledávají, co nejpřírodnější produkty. Takže tato vína mají svou budoucnost.
Zdroj fotografie: Ambasciata d'Italia
