Maria Cristina Falvella
Atašé pro kosmický program při Velvyslanectví Italské republiky v Praze
Itálie má jen několik málo atašé pro kosmický program při svých diplomatických misích. Proč ministerstvo vybralo právě Prahu jako sídlo jednoho z nich?
K dnešnímu dni bylo ustaveno 5 pozic atašé pro kosmický program při velvyslanectvích naší země. Postupně ve Washingtonu, Bruselu, Paříži, Praze a Tokyu. Každé z těchto míst má svůj specifický důvod strategického umístění. Z tohoto výběru je možná právě pražské zastoupení nejméně očekávané, ale zároveň je nejslibnější. Odráží to, na co naše země vsadila, totiž na význam kosmického programu jako přístupu ke službám Evropské unie. Praha je sídlem EUSPA, Agentury Evropské unie pro kosmický program, těží tak nejen z této blízkosti, ale je i hlavním městem jedné z nejdynamičtějších zemí střední Evropy procházející transformací, která bude nutně využívat satelitní technologie a aplikace a zapojí do procesu i sousední země. Praha je dnes jakousi kosmickou branou do Evropy budoucnosti.
Jak v současné době probíhá spolupráce v rámci kosmických programů na vládní úrovni mezi Českou republikou a Itálií? A na úrovni Evropské kosmické agentury (ESA)?
Institucionální dialog v kosmických programech se konsolidoval v čase. V roce 2016 Italská vesmírná agentura, pod záštitou ministerstva zahraničních věcí, podepsala s českým ministerstvem dopravy dohodu o posílení institucionální, akademické a průmyslové spolupráce. Tuto spolupráci usnadnilo členství obou zemí v ESA, mohou tak společně pracovat na projektech s výrazným zapojením technologií, ale projeví se to v krátké době i v přístupu k širším programům financovaným Evropskou unií. Objem činnosti v tomto oboru je v obou zemích různý, v České republice však došlo ke kvalitativnímu vývoji zapojení v kosmickém odvětví. Příkladem je dispenser pro raketu Vega vytvořený brněnskou společností S.A.B. Aerospace, projekt, který umožnil otevřít trh se službami vynášení malých satelitů, inovativní na evropské scéně.
Významným faktorem je i spolupráce na podnikatelské úrovni. Jaké vidíte další možnosti spolupráce?
Takzvaný New Space nabízí teoreticky neomezené příležitosti těm, kdo pracují v kosmickém oboru a těm kdo chtějí inovovat s použitím space-derived technologií a aplikací. Mnohá funkční řešení k dosažení cílů agendy OSN 2030 přicházejí skrze zapojení malých a středních podniků a start-upů, které se rozhodly nabídnout, s využitím benefitů kontaminace a korelace, alternativní, a často také doplňkové, odpovědi k cestám vytyčeným v institucionálních plánech.
Česká vláda chce investovat do kosmického průmyslu. Je italský sektor připraven chopit se této příležitosti?
Určitě. Jde o to identifikovat cíle ve střednědobém a dlouhodobém hledisku u některých velkých společných výzev. První takovou oblastí je program robotického a lidského výzkumu, kde je Itálie evropským leaderem. A pak tu jsou aplikace. Pro dvoustrannou spolupráci je z nich nejvýznamnější Asset Tracking, tedy satelitní monitoring pohybu zboží v Evropě, ERTMS/ETCS HD, signalizační systém EU – řízený systémem Galileo – pro interoperabilitu železniční dopravy a bezpečný pohyb vlaků, Agrifood Tech pro větší efektivitu v zemědělství a vysledovatelnost v rámci odvětví.
S jakými investicemi do odvětví kosmu počítá naopak Itálie? A jak moc je tento trh otevřený i zahraničním subjektům?
Itálie je jednou z mála zemí na světě, která disponuje kompletním řetězcem v odvětví: je to výsledek prozíravých investic vynakládaných po desetiletí, které pokračují špičkovým výzkumem, průzkumem mimozemského vesmíru, pozorováním Země, ale i aplikovaných oborů jako jsou telekomunikace nebo satelitní navigace. V Itálii je tak tento obor zastoupen podniky s diversifikovaným portfoliem a dovednostmi, vedle velkých firem jsou tu i malé a střední podniky a stále rostoucí počet ambiciózních start-upů, tedy jakýsi průmyslový ekosystém, jehož cílem je zachytit obchodní příležitosti, které propojují digitální a kosmické technologie. A to je ideální půda pro spolupráci. Bude ale zapotřebí ještě proaktivního přístupu ze strany českých firem usilujících o inovace jako možnost růstu a rozvoje na trhu, který se stále více orientuje na uživatele. Evropská unie vyčlenila v období 2021–2027 na kosmické odvětví rozpočet ve výši 14,8 miliard euro, Itálie investovala do kosmického odvětví více než miliardu ze zdrojů národního plánu obnovy PNRR. Jsme na správném místě ve správný okamžik, abychom upevnili pozici historicky úspěšného sektoru kosmického výzkumu a soustředili se na cestu, kterou se musíme vydat v příštím desetiletí, na Zemi i mimo ni.
