PŘEDSEDA Nazario Pagano
Předseda komise pro ústavní záležitosti poslanecké sněmovny a sekce pro bilaterální přátelství s Českou republikou italského parlamentu.
'Italsko-česká meziparlamentní spolupráce pro nový rozvoj bilaterálních vztahů
Vztahy mezi Itálií a Českou republikou jsou na vynikající úrovni. V jakých oblastech vidíte prostor pro rozvoj?
Cílem je určitě tyto diplomatické, průmyslové, obchodní a kulturní vztahy posilovat. Je třeba si neustále vyměňovat zkušenosti a názory ohledně klíčových témat jednotlivých národních, evropských a mezinárodních politik. Myslím tím na společná řešení, která se týkají zvládání migrace, ekologické a digitální transformace, nákladů na společnou obranu, posílení ekonomických vztahů a vzájemné obchodní výměny i stále významnějšího kulturního, vědeckého a technologického provázání našich zemí. V kontextu vícestranné meziparlamentní spolupráce by bylo dobré i větší propojení našich parlamentů, zejména pokud jde o pravidelná setkání skupin ke konkrétním tématům či oborům činnosti. Napadá mě, protože se jejich práce pravidelně účastním, skupina společné parlamentní kontroly Europolu, která zastává významnou úlohu v chápání a monitorování činnosti této agentury Evropské unie v boji proti organizovanému zločinu na hranicích a trestné činnosti spojené s nelegální migrací. I v rámci těchto skupin existují společná témata, kde by mohla Itálie a Česká republika podniknout společné koordinované kroky.
Jste předsedou skupiny přátel České republiky v italském parlamentu. Odkud pramení váš zájem o tuto zemi?
V průběhu minulého, senátorského, mandátu jsem předsedal skupině přátel Itálie – Polsko a zabýval jsem se vztahy s Českou republikou, Polskem, Slovenskem a Maďarskem – zemí tzv. Vysegradské skupiny – chtěl jsem tak posílit vztahy, i na parlamentní úrovni, s Českou republikou, která vždy projevovala u některých stanovisek V4 určitý odstup. Zároveň jsou Itálie a Česká republika kulturně propojené už po staletí, je tu stabilní italská komunita více než 7 600 Italů, obchodní výměna mezi oběma zeměmi je velmi úspěšná, tak se mi to zdálo jako celkem přirozená volba, na kterou jsem zároveň hrdý a přeju si, aby se vztahy nadále posilovaly i v rámci nové mezinárodní scény po vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
V českém parlamentu existuje stejná skupina. Jaké máte společné plány?
Určitě chceme rozšířit a otevřít nové perspektivy ve vztazích mezi našimi zeměmi ve smyslu soustavné a intenzivní spolupráce, maximálně posílit dvoustranné vztahy, vést dialog a neustále si vyměňovat názory a zkušenosti ohledně zásadních témat příslušných národních, evropských a mezinárodních politik.
Vy jste byl zvolen v kraji Abruzzo. Jaké jsou zde možnosti spolupráce s Českou republikou?
V posledních letech se velmi posílila vzájemná výměna v oblasti cestovního ruchu, gastronomie, vinařství a kultury, a to je třeba dále podporovat. Přímé spojení mezi Prahou a Pescarou zajišťované nízkonákladovou leteckou společností Ryanair jen potvrzuje silné propojení obou regionů. Není náhodou, že čeští turisté představují, co do počtu, jednu z nejstabilnějších skupin v našem kraji. Je třeba dále podporovat tento příliv a posilovat investice do exportu našich typických produktů a tradic.
Významnou oblastí parlamentní činnosti je unijní legislativa. Vidíte i na tomto poli prostor pro spolupráci mezi národními parlamenty?
Národní parlamenty si už dávno uvědomily, že musí hrát, velmi pečlivě, dvojí roli: připravit národní legislativu tak, aby převzala a naplnila směrnice a další legislativní předpisy Evropské unie; zasahovat do samotného formování evropských norem, ať už působením na vládu v rámci legislativních vyjednávání na úrovni Unie, tak přímým jednáním mezi nimi a Evropským parlamentem a Evropskou komisí v rámci takzvaného politického dialogu. Podle mého názoru právě v této druhé oblasti je třeba využít i bilaterální a multilaterální vztahy mezi parlamenty. Systematické konzultace mezi českým a italským parlamentem tak mohou pomoci, na základě návrhů či oblastí společného zájmu, působit na vlády a vytvářet tak spojenectví v rámci Rady Evropské unie.
Zdroj: Ročenka CAMIC 2023