Pandemie covidu-19 tvrdě zasáhla sektor letectví a s jejími následky se musí vyrovnávat letecké společnosti i letiště. S předsedou představenstva Letiště Praha Jiřím Posem jsme mluvili o plánech společnosti po pandemii i o budoucím rozvoji.
Jak se Letiště Praha snaží vypořádat s následky pandemického období? A kdy předpokládáte, že se vrátíte na úroveň před covidem-19?
Aktuálně to vypadá, že minimálně letos bude návrat k číslům před covidem o něco rychlejší, než jsme čekali na začátku roku. Podle stávajících odhadů bychom mohli do konce roku odbavit okolo 9,6 milionů cestujících. Tím se dostaneme za hranici 54 procent výkonů roku 2019. V létě nabídneme přímé letecké spojení do přibližně 150 destinací od 58 dopravců. Stále však patříme k těm více zasaženým letištím v Evropě. Nemáme vnitrostátní přepravu, Češi méně létají za prací do zahraničí a Praha je závislá na příjezdovém cestovním ruchu, který stále nefunguje tak, jako době před pandemií. Také proto očekáváme návrat k číslům z roku 2019 přibližně až v letech 2025–2026.
Češi se postupně vrací k cestování, v Praze ale stále chybí incomingový turismus, který představoval výrazný objem cestujících na městském letišti. Budete se snažit s dalšími městskými organizacemi o návrat turistů do české metropole?
Snažili jsme se celý loňský rok a letos budou naše aktivity ještě intenzivnější. Na konci loňského roku jsme například poskytovali datovou podporu pro zacílení velké kampaně, kterou spustili kolegové z Prague City Tourism na vybraných evropských trzích. Cílem bylo právě vrátit do předvánoční Prahy zahraniční turisty. Do kampaně bohužel negativně zasáhla omikronová vlna covidu. Letos se soustředíme hlavně na aktivity v rámci iniciativy Touchpoint. Jedná se o spolupráci na podpoře příjezdového cestovního ruchu mezi Letištěm Praha, Czech Tourism a Prague City Tourism. Dohromady jen v rámci této iniciativy investujeme více než šest milionů do podpory incomingu z USA, Evropy a Blízkého Východu. Kromě toho máme celou řadu dalších projektů, například letiště každoročně poskytuje několik desítek milionů přímo leteckým společnostem na marketingové aktivity spojené s jejich provozem do/z Prahy.
Italské destinace v minulých letech patřily k těm nejoblíbenějším na Letišti Praha. Jakou roli má ve vašich plánech právě Itálie?
Itálie patří na pražském letišti ke klíčovým trhům. V roce 2019 byla dokonce podle počtu odbavených cestujících druhým nejvytíženějším trhem po Velké Británii s téměř 1,5 milionů odbavených cestujících. Letos patří Itálie s celkem 17 destinacemi s přímým leteckým spojením z Prahy a 87 letům týdně k těm nejlépe pokrytým zemím. Nabízíme jak klíčová města, která jsou důležitá i z pohledu obchodu, tak i typicky dovolenkové destinace. A kromě toho také místa, která nejsou pro letecká spojení úplně běžná, jako například Florencie či Pisa. V Itálii se nám tedy daří, letecké společnosti mají o tento trh zájem. My teď pomáháme je naplnit, mimo jiné také v úzké spolupráci s Italsko-českou obchodní a průmyslovou komorou.
V minulosti mělo Letiště Praha ambici být jistým mostem mezi Východem a Západem. Tomu ale v dnešní době moc nepřeje konflikt na Ukrajině. Jaká je vaše stávající strategie rozvoje dálkových letů?
Strategie rozvoje dálkových spojení je dlouhodobá a zůstává stejná. Vychází z potenciálu na jednotlivých trzích, který monitorujeme, aktualizujeme a pravidelně prezentujeme leteckým společnostem. Prioritou zůstává obnova dálkových linek do Severní Ameriky v rozsahu roku 2019 a celoroční spojení do New Yorku. Dále to je rozvoj nových dálkových spojení do regionu, například do Chicaga, Miami a Los Angeles. V Asii patří mezi naše priority obnova linky do Soulu, která se komplikuje pokračující pandemií v Asii a také uzavřeným vzdušným prostorem nad Ruskem. Dále intenzívně obnovujeme jednání se společností Bamboo Airways o lince do Hanoje. Mezi destinace s trvale silným potenciálem patří také Tokio, Bangkok nebo Taipei.
Poslední roky zaznamenalo Letiště Praha propad příjmů. Jak se to dotklo vašich plánů rozvoje?
Hned po mém nástupu jsme připravili dvouletý investiční plán a pětiletý výhled a samozřejmě dochází k logickému přehodnocení harmonogramů a priorit. Výstavba paralelní dráhy je podporována současnou vládu a tím i pro mne prioritou číslo jedna. Revidujeme ale i investice do rozvoje terminálů. Nárůst terminálových kapacit se může dít po etapách. Není možné rozšiřovat budovy a pak je mít poloprázdné. Naše stavební akce dělíme do třech kategorií: za prvé opravy, údržba a vylepšování infrastruktury, za druhé jsou to investice do zvýšení kapacit letiště, u kterých je třeba hledat vždy správnou míru, a pak jsou investice v areálu letiště, které s jeho provozem přímo nesouvisejí. Já budu usilovat o to, aby se areál letiště probudil, abychom šli cestou konceptu Airport City. Je zde celá řada nebytových prostor a pozemků, které lze využít různě, nejen pro letecký provoz, ale i například pro výzkumné instituce, specifické kategorie lékařských služeb a tak dále.
Mezi projekty, se kterými chcete pokračovat, je paralelní dráha. Co letišti přinese a jak se vám podařilo vypořádat s námitkami obyvatel?
Je to velice časově náročný projekt, který bude znamenat skokové navýšení kapacit. To je rozdíl oproti terminálům, kde lze projekt rozdělit do několika etap. Dráhu je třeba postavit celou. Chtěl bych ale zdůraznit, že paralelní dráha bude znamenat zásadní přínos pro bezpečnost provozu. Budeme mít dvě nezávislé dráhy, jednu na vzlety a druhou na přistání. Přiblížení bude kontinuální bez výkyvů tahu motorů, což bude mít příznivý vliv i na životní prostředí. Málo se také zmiňuje, že podmínkou pro provoz druhé ranveje je uzavření současné vedlejší ranveje, které svým provozem zatěžuje hustě osídlené území hlavního města a další podmínkou je noční uzávěra letiště od půlnoci do 5:00, což bude znamenat významnou úlevu i v oblasti na východ a západ od letiště. Navýšení kapacit pak neznamená dramatický nárůst celkových objemů odbavených letadel, ale větší potřebnou kapacitu zejména v atraktivních obchodních časech, jinými slovy ráno, v poledne a večer.
