Po bankovním systému se žádá, aby sehrál velmi aktivní roli v řešení ekonomických následků epidemie koronaviru. V České republice pak zřejmě vstoupí v platnost moratorium na splácení hypoték a úvěrů. Na téma jsme mluvili se Stefanem Buranim, country managerem pro ČR VÚB a.s. - skupina Intesa Sanpaolo, členem Camic.
Jakým způsobem se vaše banka chystá na zavedení moratoria?
Mohu říct, že Carlo Messina, CEO skupiny Intesa Sanpaolo (do ní patří největší italská banka a její dceřiné banky v zahraničí) nám dal jasné "instrukce, jak se chovat": pandemie bude mít obrovský dopad na globální ekonomiku a my uděláme vše proto, abychom pochopili potřeby našich klientů a nenechali nikoho na holičkách. Z tohoto hlediska, už před schválením zmíněného zákona v ČR, který pro nás představuje zákonné minimum, jsme umožnili našim klientům jistou splátkovou flexibilitu. A dokonce jsme šli nad rámec moratoria, protože v případech, kde jsme to shledali nutné, jsme odročili splácení nejen jistiny ale také úroků a poplatků.
Je, podle Vás, moratorium správně nastavené? A není příliš rozsáhlé?
V angličtině se říká yes&no. Moratorium bude mít obecné uplatnění ale, z mého pohledu, ho zákonodárce mohl lépe nastavit. Pro podnikatele je samozřejmě příznivé, že může na x měsíců odložit splátku jistiny, ale možná stálo za to zahrnout do odložení i úroky a poplatky, vzhledem k tomu, že mnohé podniky se nachází v kompletním útlumu. Odklad se navíc týká jen středně-dlouhodobých úvěrů, a to včetně hypoték. Je otázkou, jak se banky popasují s krátkodobými úvěry (např. provozními úvěry), vzhledem k tomu, že zhoršující se ekonomická a majetková situace má dopad na rating zákazníka. A to by, alespoň v běžných časech, vedlo banku k žádosti dalších garancí či splacení úvěru. Mohu mluvit za naši banku, jež má obecně odpovědný přístup, a to nejen z etických důvodů. Patříme totiž k nejvíce stabilním a kapitálově zajištěným bankám v Evropě.
Rozsah odkladu je značný a jeho tíha nemůže zůstat jen na bankách, jež budou muset spravovat svou "likviditu" jen díky mimořádné pomoci. Představte si úvěrovou kapacitu banky jako barel vody. Jeho rozsah je omezený ale banky jsou nuceny, díky prospěšné regulaci, držet výrazné operační marže. V běžných časech tak barel není nikdy zcela vypuštěn, protože se drží rezervy. Pokud se ale zastaví splátky klientů kvůli výše zmíněnému návrhu zákona, a v případě nedostatečné měnové politiky (která ale je již ve fázi studia), se celý mechanismus zadrhne a banka se dostane do krize likvidity. Jinými slovy, hladina vody v barelu rychle klesá. A situace by byla ještě horší, pokud by samotní věřitelé (vkladatelé) banky pochybovali o její stabilitě. To se v roce 2008 stalo mnohým bankám (ale nikoliv naší skupině, musím zdůraznit). V současné chvíli ale tento scénář nehrozí, protože bankovní systém je velice stabilní.
Po uplynutí zákonného odkladu, budou, podle Vás, firmy schopné dostát svým finančním závazkům nebo přijde vlna změn úvěrových smluv?
Aktuální situace dramaticky urychlila zpomalení ekonomického cyklu, které by se dříve nebo později projevilo i v České republice. Nevím, zda bude stačit šest měsíců, ale spíše ne. Myslím, že bude nutné přijmout další opatření, jež dlouhodobě přivedou likviditu do systému. Po bankách se bude chtít, aby udělaly další velké činy zodpovědnosti, pokud si to ale budou moci dovolit. Teorie ekonomických cyklů tvrdí, že po fázi recese přichází fáze expanze, a čím hlubší byl propad tím silnější by měl být růst. Ale kdy se to stane, to opravdu nejsem schopen říct.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: cnb.cz
