Náhrada škody podle článku 36 krizového zákona (240/2000 Sb.) patří k nejvíce probíraným aspektům nouzového stavu způsobeného nákazou novým koronavirem. Jeden z nejucelenějších dokumentů na toto téma vydal advokát Jiří Buchvaldek, společník v advokátní kanceláři Hrubý & Buchvaldek, jež je členem Italsko-české komory.
Kdo může zažádat o náhradu škody?
O náhradu škody mohou zažádat firmy a podnikatelé, právnické i fyzické osoby, kterých se přímo dotkla opatření přijatá v rámci nouzového stavu. Jedná se, například, o obchody, hotely, restaurace, fitness centra a všechny další maloobchodní prodeje statků a služeb, jež musely přerušit, či výrazně omezit, své aktivity kvůli opatření, které bylo přijato v sobotu 14. března. Podle AK Hrubý & Buchvaldek však nemají nárok na náhradu škody firmy, které přerušily svůj provoz z vlastní vůle, aby zamezily šíření viru mezi svými zaměstnanci.
Kdy a kam je nutné podat žádost?
Podle ustanovení krizového zákona je nutné podat žádost do šesti měsíců, odkdy se podnikatel o škodě dozvěděl, či nejpozději do pěti let od vzniku škody. Žádosti se podávají na Ministerstvo vnitra, pokud opatření, které škodu způsobilo, vydala vláda či krizový štáb. V případě, že opatření vydalo ministerstvo, tak se žádost podává na dané ministerstvo.
Co musí žádost obsahovat?
"Základem úspěšného nároku na náhradu škody dle krizového zákona je jednak prokázání příčinné souvislosti mezi vznikem škody a krizovými opatřeními vlády a dále prokázání výše škody," uvádí dokument AK Hrubý & Buchvaldek. Pro pozitivní výsledek žádost je tak zásadní přesná a podrobná dokumentace škod.
Na co se vztahuje náhrada škody?
Krizový zákon nepopisuje přesný rozsah škody, u které vzniká nárok na náhradu. Proto se, dle AK Hrubý & Buchvaldek, použijí obecná ustanovení obsažená v občanském zákoníku. A ta počítají s náhradou nejen přímo způsobených škod, ale také ušlého zisku. "Ekonomická opatření vlády a parlamentu, jejichž účelem je snížit dopady krizových opatření na ekonomiku, nejsou náhradou škody dle § 36 krizového zákona, avšak mohou - dle našeho názoru - snižovat výši škody způsobené poškozeným podnikatelům," dodává advokátní kancelář.
Bude nutné se o náhradu soudit?
Pokud žádosti nebude vyhověno vůbec, nebo jen částečně, může se žadatel o náhradu škody soudit. V tomto případě ale žadatel musí uhradit na soudních poplatcích pět procent vymáhané náhrady. Žadatelům ve vážné ekonomické situaci však soud na jejich žádost může poplatek prominout.
Zdroj: www.hblaw.eu
Zdroj forografie: Pixabay
