Ve středu 22. května proběhlo v sídle Italsko-české komory setkání mezi zástupci italských firem v průmyslu v ČR a představiteli Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Setkání bylo zahájeno pozdravy italského velvyslance v Praze, J. E. Francesca Saveria Nisia, a předsedy komory, Gianfranca Pinciroliho, který vyzdvihl témata, jež nejvíce firmy zajímají. „Ze všech průzkumů a debat vyplývá, že hlavním a někdy i jediným problémem podnikatelů je nedostatek zaměstnanců,“ podtrhl předseda Pinciroli.
Náměstek ministryně pro zaměstnanost, Jiří Vaňásek, ve svém příspěvku podrobně popsal stav českého trhu práce, který vykazuje rekordní míru zaměstnanosti a historicky nízkou míru nezaměstnanosti. V současnosti Úřady práce registrují zhruba 338.000 neobsazených pracovních míst, z nichž přes polovinu vyžadují spíše nízkou kvalifikaci. „Česká republika odstoupila od povinnosti nahlašovat volná pracovní místa na Úřadu práce. Dle mého odhadu pracovní místa hlášená na ÚP tvoří padesát až šedesát procent všech volných pracovních pozic,“ dodal náměstek Vaňásek. Nedostatek pracovních sil je dán nejen ekonomickou konjunkturou ale také demografickým vývojem a celkovou kvalifikací obyvatelstva.
Vzhledem k těmto trendům firmy požadují větší otevřenost českého trhu práce zahraničním zaměstnancům. Za posledních pět let se počet zahraničních zaměstnanců více než zdvojnásobil ze 261.000 osob v roce 2014 na 588.000 osob na konci března letošního roku. „Rostou počty občanů členských zemích i státních příslušníků z třetích zemí,“ uvedl náměstek Vaňásek. Vstříc potřebám firem jdou speciální režimy vydávání pracovních víz, jež aktuálně platí pro čtyři země. Jedná se o Mongolsko, Filipíny, Srbsko (tisíc víz ročně pro každou zemi) a o velice žádanou Ukrajinu (19.600 víz ročně). Česká migrační politika preferuje příchod kvalifikovaných zaměstnanců. „Preferujeme také celé rodiny“ zdůraznil náměstek ministryně.
Náměstek Vaňásek také představil některé novinky obsažené v novele zákona o pobytu cizinců, který je na konci legislativního procesu. „Nové znění zákona by mohlo vstoupit v platnost v červenci či srpnu letošního roku,“ předpověděl vystupující. Mezi hlavními novinkami jsou změny v krátkodobých pracovních vízech, stanovení roční kvóty pro ekonomickou migraci dle kapacit zpracování žádostí na konzulátech a Ministerstvu vnitra, či snížení testu pracovního trhu z 30 na 10 dnů. Po uplynutí této doby je pak možné nabízet neobsazené pracovní místo i uchazečům z třetích zemí.
Další legislativní změny týkající se tentokrát zákoníku práce byly představeny ředitelkou odboru pracovněprávní legislativy na MPSV, Danou Roučkovou. Do posledního návrhu novely zákoníku práce byly zařazeny zavedení institutu sdíleného pracovního místa, díky kterému by bylo možné rozdělit jeden plný pracovní úvazek mezi dvěma a více zaměstnanci, rozšíření systému zaručených mezd i na dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce či nový výpočet dovolené. „Dovolená bude nově stanovena na základě počtu odpracovaných hodin, což je spravedlivější a flexibilnější způsob,“ dodal ředitelka Roučková. Ministerstvo také začalo pracovat na transpozici nové evropské směrnice o vyslaných zaměstnancích. „Zaměstnanec vyslaný na území ČR bude mít nárok na všechny platové složky, se kterými počítá česká úprava, například na příplatky za přesčasy, za práci o svátcích či minimální mzdu,“ popsala jednu z hlavních změn ředitelka Roučková.
V debatě účastnici popsali své zkušenosti s českým trhem práce. Již mnoho firem se obrátilo na zahraniční zaměstnance a zapojilo se do speciálních režimů pracovních víz. Velice cítěnou otázkou je také celková míra zdanění práce a růst mzdových nákladů.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Studio Adam-Costey
