Nejen typicky přístavní aktivity. Ve své strategii růstu se Terstský přístav chce změnit na hub, kde se setkává logistika a výrobní aktivity usazené v bezcelní zóně. O budoucnosti přístavu jsme mluvili s předsedou Správy přístavní sítě ve východním Jadranském moři, kterého jsme se ptali také na perspektivu Terstského přístavu na českém trhu.
Jaké jsou strategie růstu Terstského přístavu na českém trhu?
„Růstu můžeme dosáhnout dvěma způsoby. Buď převezmeme část dopravy zajišťované jinými přístavy nebo využijeme silného ekonomického růstu České republiky a nabídneme nové aktivity. Jsme si dobře vědomi, že dopravní aktivity dobře zvládají i další přístavy jako Hamburg či Koper. My ale chceme vytvořit systém, v rámci kterého dojde k rozvoji logistických i výrobních aktivit usazených v bezcelní zóně, a tím chceme vytvořit i vyšší přidanou hodnotu. Takže kromě logistických infrastruktur a služeb nabízíme také možnost usazení průmyslových podniků v bezcelní zóně. Na rozdíl od předchozích prezentací, které jsme uspořádali ve Vídni a Budapešti, jsme hodně vsadili také na přítomnost delegace italských podniků a dopravců, již ukazují svým příkladem, že terstský systém funguje. Terst zažívá nejen kvantitativní růst, díky čemuž jsou hlavní indikátory v plusových hodnotách, ale také kvalitativní vzestup. V posledních dvou letech je v Terstu patrné, že přidaná hodnota spojená s přístavem roste“.
Máte ambici, aby do bezcelní zóny přišly i české podniky ze zpracovatelského průmyslu?
„V případě jiných zemích, kde firmy projevily zájem o bezcelní zónu, jsme zahájili dialog s danými vládami s cílem vytvořit oblasti, kde by se firmy mohly usadit. V České republice jsme měli jednání s Ministerstvem dopravy a železničními dopravci. V zemích, kde jsme již dříve podnikli podobné prezentace, bylo velice užitečné představit Terstský přístav a jeho potenciál. Zmínili jsme i naše úspěchy, podařilo se nám, například, v průběhu posledních čtyřech let zdvojnásobit počet vypravených vlaků. Nedávno jsme jednali s rakouskými drahami, jež jsou spolu s německými a italskými drahami nejvýznamnějším dopravcem v přístavu, a jejich generální ředitel řekl, že žádný jiný přístav v Evropě se nerozvíjí tak dynamicky jako Terst. Dnes se o bezcelní zónu zajímají spíše vývozní firmy než dovozci. Dobrým příkladem je projekt, v rámci kterého se má v zóně usadit jeden významný exportér italských vín. Přítomnost v bezcelní zóně mu umožní zrychlit výplatu vratek na DPH“.
Kromě železničního spojení s Ostravou počítáte také s vytvořením přímé linky do Prahy či středních Čech?
„Přijeli jsme jako veřejná instituce doprovázená významnými dopravci, například společností MSC, jež mají globální rozhled a kapacity pro investice. Vlaky ze začátku jen stěží vyjedou plné, takže je nutné mít dostatečné finanční kapacity na pokrytí ztrát v prvních fázích investice. Pokud se na trhu ukáží byť malé signály zájmu o takové spojení s Terstem, tak my a naši dopravci jsme připraveni toto spojení zavést“.
Jak se staví Terst k strategii na čínském trhu?
„My jsme plně součástí této strategie. Prakticky každý měsíc jezdím do Číny a čínské firmy by v brzké době měli ohlásit investice v našem přístavu“.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Adam-Costey Studio
