Ve čtvrtek 18. května proběhlo v sídle Italsko-české obchodní a průmyslové komory setkání s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem.
Debatu s členy Italsko-české komory zahájily pozdravy italského velvyslance v Praze, Alda Amatiho, a předsedy Italsko-české komory, Gianfranca Pinciroliho. „Jsme velice hrdí na to, že Itálie je významným obchodním partnerem České republiky a obrat zahraničního obchodu dosáhl v loňském roce dvanáct miliard eur,“ dodal Gianfranco Pinciroli.
Potenciál českého hospodářství
Českému hospodářství se v posledních čtyřech letech daří a růst HDP je výrazně vyšší než průměr Evropské Unie. Také letos by růst měl směřovat k třem procentům HDP. „Potenciál růstu české ekonomiky odhadujeme mezi 2,5 až 3 procenty,“ uvedl ke stavu české ekonomiky guvernér Jiří Rusnok. Potenciál ekonomiky je snižován některými strukturálními limity, například vzdělanostní skladbou obyvatelstva či nedostatečnou mírou inovací. Dalším limitem růstu je nedostatek pracovních sil. „Ochota dovážet pracovní sílu ze zahraničí je ze strany vlády velmi nízká,“ uvedl guvernér. Nedostatek pracovních sil by spíše mohl být impulzem k zavedení nových technologií, jako automatizace a robotizace, jež snižují potřebu pracovní síly.
V této ekonomické situaci je patrný silný růst mezd, který v loňském roce dosáhl pěti procent. „Rychleji rostou nižší mzdové úrovně než ty vyšší, protože na trhu práce chybí spíše modré límečky“ uvedl ke mzdové dynamice guvernér ČNB. Růst kolem pěti procent je zřejmě úroveň, kterou si může česká ekonomika dovolit, aniž by ztratila konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. „V současnosti dochází ke konvergenci se zeměmi západní Evropy, kde platy zatím rostou jen nepatrně,“ dodal Jiří Rusnok.
Kurz koruny a dozor nad finančním sektorem
Nejvýznamnějším krokem České národní banky v letošním roce bylo zrušení kurzového závazku. Od 6. dubna tak ČNB neintervenuje na kurzu koruny. „Kurzový závazek byl naší formou kvantitativního uvolňování. V rámci našeho kvantitativního uvolňování vzrostla skrze nákup devizových rezerv bilance ČNB,“ podotkl Jiří Rusnok. Po ukončení kurzového závazku kurz koruny lehce posílil a zůstal relativně stabilní kvůli velkému množství české měny v rukou investorů. „Bude-li česká ekonomika pokračovat v konvergenci s ekonomikami eurozóny s podobnou mírou inflace, tak vzniká prostor k posilování české koruny vůči euru,“ dodal Rusnok.
Vedle měnové politiky je Česká národní banka v posledních měsících velice aktivní i v oblasti hypotečního úvěrování. Centrální banka vydala v posledních měsících doporučení, jež by měly snížit počet hypoték, jež kryjí více než 85 procent hodnoty kupované nemovitosti. „Jedná se o osvědčené opatření, které se používá v celém světě,“ řekl k doporučením ČNB guvernér Rusnok. Své regulační mechanismy by centrální banka ráda zakotvila v zákoně, který je aktuálně projednáván v poslanecké sněmovně. Konečné schválení je ale nejisté kvůli odporu části zákonodárců. „Pokud se zákon nepodaří prosadit teď, protože je iracionální předvolební doba, tak se to povede někdy příště po volbách. A kdyby se to nakonec vůbec nepovedlo, tak budeme používat jiné nástroje, například zvyšování kapitálových požadavků,“ uvedl Jiří Rusnok. Podle guvernéra nemá smysl řešit situaci na hypotečním trhu zvyšováním úrokových měr, jež by se dotkly i dalších úvěrových sektorů, jež nevykazují známky přehřátí. Celkově je ale český bankovní sektor v dobré kondici a podle zatěžovacích testů, které ČNB pravidelně provádí, by české banky odolaly i velice nepříznivým scénářům.
Budoucnost ČR v Evropské Unie
Často probíranou otázkou je vstup České republiky do eurozóny, ke kterému se ČR zavázala, aniž by stanovila závazné datum. „Musí o tom rozhodnout politická reprezentace, ČNB je v této oblasti jen servisní organizací,“ řekl guvernér Rusnok. Přijetí eura bude zřejmě klíčové, pokud vznikne tzv. vícerychlostní Evropa. „Nevím moc dobře, v čem by měla vícerychlostní Evropa spočívat,“ podotkl guvernér Rusnok, podle kterého je klíčové, aby nedošlo ke snížení ekonomických svobod členů EU, jež se rozhodnou stát mimo hlavní integrační jádro. I v nové koncepci Evropy by tak měly být zachovány pro všechny členy čtyři základní pilíře evropské integrace, a sice volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Guvernér ČNB by ale uvítal větší fiskální koordinaci mezi členy eurozóny. Zda k nim jednou bude patřit i ČR však bude záležet na vládě, která vzejde z příštích voleb do Poslanecké sněmovny.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Adam-Costey
