Vymáhání pohledávek je jednou z činností, se kterou se firmy během své existence setkávají. Proto je pro firmy důležité, aby jejich vymáhání bylo rychlé a bezpečné. Jaká je aktuální situace v České republice? Zeptali jsme se specialisty na tuto problematiku JUDr. Daniela Uličného, člena Italsko-české komory.
Na co by se měly připravit firmy, jež začínají podnikat v ČR, v případě vymáhání pohledávek? A jsou soudy schopné zaručit rychlé a efektivní vymáhání dluhů?
„Podnikatelé, kteří začnou v ČR podnikat, samozřejmě musí dobře zvážit výběr svých smluvních partnerů. V případě obchodů s vyšším plněním je vždy vhodné zamyslet se nad možným zajištěním plnění nového, zatím neznámého partnera, např. ručením třetí osoby či jinak. Další správnou prevencí je také kvalitní příprava smluvní dokumentace. Co se týče vymáhání nesplacených pohledávek, české soudy se za posledních 15 let významně posunuly v rychlosti. Vždy lze sice narazit na výjimku či protistranu, která se pokouší proces zdržovat, ale dá se říci, že ve fázi soudní je rychlost soudního vymáhání v evropském průměru. Samozřejmě úspěšnost vymáhání závisí nakonec na finanční kondici dlužníka, a tu žádný soud neovlivní“.
Mezi dlužníky firem nacházíme jak fyzické také další právní osoby. V čem se postup při vymáhání liší?
„Na počátku se téměř neliší a ve soudní fázi se dějí stejné úkony velice podobným způsobem. Spíše se dá říci, že ve fázi exekuční mají fyzické osoby vyšší míru obrany, protože je zákon chrání před některými způsoby exekuce více než osoby právnické. Ani zde ale není rozdíl dramatický. Počítal bych s tím, že fyzická osoba například častěji překlene své dluhy například návrhem na oddlužení, které soudy povolují s ohledem na legislativu stále častěji. To se týká ovšem zejména spotřebitelů. Na tomto poli se vede politický boj a pokud se pravidla pro oddlužení dále rozvolní, bude to pro věřitele velmi špatná zpráva“.
Na českém trhu působí hodně inkasních agentur. Jsou pro firmy přínosem? A jak poznat kvalitní službu?
„Na jednu stranu je množství agentur pro věřitele možností vybrat si z více variant. Avšak mám za to, že boom těchto agentur je minulost a řada z nich již reálně utlumuje svou praxi. Kvalitní služba se pozná mimo jiné tak, že se agentura nevydává zároveň za právní odborníky, její služba má také externí advokátní složku a že představa její odměny není taková, že si např. vezme od klienta třeba třetinu vymožené částky. Pro lepší představu: advokacie je vázána předpisy, které obecně umožňují sjednat podílovou odměnu nejvýše ve čtvrtině vymoženého plnění a reálně odměna advokátní kanceláře je třeba ještě o polovinu nižší. Záleží samozřejmě na množství případů, které najednou advokát obdrží, ale je celkem nezvyklé, když odměna přesáhne zhruba 15 procent z vymoženého plnění“.
Hodně se debatuje také o postavení exekutorů. Jak hodnotíte jejich činnost? A opravdu hrozí snížením odměn zhoršení vymahatelnosti dluhů?
„Činnost exekutorů se po excesech minulosti nepochybně konsolidovala a jejich podíl na vymáhání pohledávek je dost zásadní. Opět zde zavládl politický boj. Tím došlo i k omezení některých jejich pravomocí, které nijak nesouvisely s těmi excesy, jak je veřejnost znala. Zákonem bylo například velmi omezeno právo exekutora zatížit nemovitost exekutorským zástavním právem: to přitom nebylo pro dlužníka nějak zásadně invazivní a přitom jej to motivovalo k úhradě. Co do snížení odměn exekutorů: už nyní jsou některé exekutorské úřady neobsazeny a pokud se odměny výrazně sníží, sníží se motivace vymáhat zejména nižší pohledávky a tím samozřejmě poklesne procento vymožení celkově. Tyto výkyvy přitom vždy vedou velké věřitele typu bank k navýšení úrokových sazeb, a to dle logiky, že když jsou více ohroženy dluhy těch, co neplatí, více si vezmou na těch, co platí. V každém případě, před vznikem exekutorských úřadů byla vymahatelnost pohledávek v naší zemi děsivá, soudy běžně vedly zcela neúspěšné exekuce samy s tím, že je dokázaly zahájit třeba až 8 let po rozsudku. Pro dlužníky to byl ráj a nebylo by dobré se do této doby vracet“.
Celá řada firem při uzavírání smluv nabízejí také uzavřít arbitrážní doložku. Jaké jsou výhody tohoto řešení? A kdy je vhodné ho použít?
„Rozhodčí doložky se hodí jen na některé situace a potenciální spory. Výhody jsou zejména absence možnosti podat odvolání a rozhodčí nález je vykonatelný brzy po doručení. Doložky se hodí do smluv s více odborným plněním, jako jsou smlouvy o dílo z různých oblastí, případně z oblasti finančních trhů nebo IT. Naproti tomu, pro běžnou kupní smlouvu jich není asi moc zapotřebí a kolikrát soud rychleji vydá platební rozkaz, než se senát rozhodčího soudu sejde. Rozhodně bych ale varoval před doložkami svěřujícími rozhodnutí o sporu nějaké soukromé rozhodcovské společnosti s vlastními pravidly. Nejvyšší soud vícekrát rozhodl, že jsou neplatné a jejich rozhodnutí nelze pak vykonat. Doporučuji doložky směřovat na rozhodčí soud zřízený zákonem při Hospodářské a Agrární komoře České republiky“.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Camic
