V pátek 7. a v sobotu 8. října proběhly krajské a senátní volby. Voliči rozhodli složení 13 krajských zastupitelstev a vybrali kandidáty do druhého kola v 27 senátních obvodech. Volby poznamenala tradičně nízká účast: k volbám šlo něco málo přes 33 procent voličů.
Ano 2011 zvítězilo v krajích. Hnutí Ano 2011 ministra financí Andreje Babiše zvítězilo v devíti krajích a v ostatních je druhou regionální sílou. Pohořeli sociální demokraté: ti měli jedenáct hejtmanů, o víkendu však obhájili jen dvě prvenství a v některých důležitých krajích ČSSD skončila až třetí (Středočeský a Jihomoravský kraje). Spokojenost pro strany politického středu: KDU-ČSL zvítězilo v Zlínském kraji a v dalších moravských krajích se přehoupla přes 10% preferencí. Dobré výsledky dosáhlo i hnutí STAN, které se oddělilo od TOP 09. Na pravici ztratila TOP 09, zatímco ODS hlásí stabilizaci voličské základny. Do téměř všech krajských zastupitelstev se dostala koalice SPD Tomia Okamury a zemanovců z SPO.
Kdo sestaví koalice? V některých krajích již začala vyjednávání o sestavení koalic. Ukazuje se, že i přes oslnivý úspěch nebude mát hnutí Andreje Babiše snadnou cestu. V Královéhradeckém a Středočeském kraji se totiž rýsují koalice bez vítěze voleb. V Jihomoravském kraji by Ano chtělo replikovat koalici z brněnského magistrátu. V ostatních krajích jsou jednání teprve ve fázi „oťukávání“.
Složení Senátu rozhodne druhé kolo. V prvním kole žádný z kandidátů nedosáhl 50 procent hlasů, takže o novém složení horní komory Parlamentu se rozhodne až v druhém kole, jež proběhne v pátek 14. a sobotu 15. října. Nejblíže k zvolení v prvním kole byli kandidáti Jiří Ciencala (46% hlasů), Michael Canov (45%) a Jiří Růžička (42%). Svůj senátorský post už zajisté neobhájí senátoři Martin Tesařík, Josef Táborský, Jozef Regec, Petr Gawlas (všichni ČSSD) a Ivana Cabrnochová (SZ plus ČSSD). Do druhého kola Ano vysílá 14 kandidátů, Kdu-ČSL osm plus další čtyři kandidáty v širších koalicích, ČSSD osm kandidátů a ODS čtyři kandidáty.
Brno nerozhodlo o nádraží. V deseti městech a městysech proběhla také místní referenda. Nejsledovanější lidovou konzultací bylo referendum o umístění brněnského hlavního nádraží. V referendu zvítězili jasnou převahou odpůrci přemístění nádraží z centra. K urnám však dorazilo méně než 35% voličů, a proto je konzultace neplatná.
Zdroj fotografie: Pixabay
