Ve čtvrtek 19. května proběhl v sídle Italsko-české obchodní a průmyslové komory seminář s názvem Trh práce v České republice: čísla, analýzy, řešení realizovaný členskými firmami GI Group a Mazars.V panelu semináře vystoupili Carlo Albanese, Country Manager pro ČR a SR společnosti GI Group, Roberto Di Cursi, vedoucí Italian desku společnosti Mazars, Gabriela Ivanco, vedoucí oddělení Personal Income Tax Services společnosti Mazars, a Jana Boštíková, Sales Manager, vedoucí oddělení HR & Payroll Services společnosti Mazars.
Seminář se zaměřil na současnou situaci na trhu práce v České republice, který pocítil pozitivní dopady hospodářského oživení. „V posledních dvou letech míra nezaměstnanosti výrazně klesla a dnes činí 5,7%, což je jeden z nejlepších výsledků v celé Evropské Unii,“ poukazuje Carlo Albanese. „Současně se také zvýšil počet volných pracovních míst vedených při Úřadu práce, kterých je dnes přes 124 tisíc. Firmy tak mají stále větší obtíže najít zaměstnance, jež by plně vyhovovali jejich požadavkům. Mezi nejžádanějšími profesemi jsou IT technici, specializovaní dělníci s technickým vzděláním a obchodníci.“
V mnohých českých regionech je tak situace blízká plné zaměstnanosti. To se samozřejmě promítá i do platů zaměstnanců. „V roce 2015 platy českých zaměstnanců výrazně vzrostly,“ dodává Carlo Albanese. „Platy českých zaměstnanců jsou však stále velice konkurenceschopné ve srovnání s průměrem Evropské Unie. Mzdový růst je ale silný, tudíž dochází k postupnému snižování tohoto rozdílu. Mezi jednotlivými regiony ale panují silné rozdíly. Obecně se dá říct, že platy v Praze jsou výrazně vyšší než v ostatních českých regionech.“
Jednou z reakcí na chybějící pracovní sílu může být hledání personálu v zahraničí. Občané členských zemí EU nemají povinnost si obstarat povolení k pobytu či pracovní povolení. Je však vhodné si nechat vystavit Povolení k přechodnému pobytu, které zjednodušuje jednání s místními úřady. Velice podobná situace panuje také pro občany třetích zemí, jež jsou sezdáni a žijí s občanem členského státu. Komplikovanější cesta ale čeká ty firmy, jež se rozhodnou zaměstnat občana třetí země bez tohoto typu vazeb. „V těchto případech firma může využít duálního povolení k pobytu a práci,“ upozorňuje Gabriela Ivanco. „Firma bude muset předložit na Úřadu práce oznámení o volném pracovním místě a Úřad práce má třicet dnů na to, aby vyhledal vhodné uchazeče o zaměstnání mezi českými a unijními občany. Pokud neuspěje, tak se místo zařadí do databáze volných pracovních míst pro občany třetích zemí. Vhodným nastavením požadavků a podmínek zveřejnění oznámení je velice pravděpodobné, že Úřad práce nenajde ve stanovené době vhodné uchazeče.“
Jedním ze „zdrojů“ pracovní síly je Ukrajina, kde však systém vydávání pracovních povolení a povolení k pobytu trpí všude přítomnou korupcí. Česká vláda o této situaci ví a chystá se zjednodušit administrativní proces vydávání povolení. „Některé firmy ale zaměstnávají Ukrajince, jež mají pracovní povolení v jiném státě Schengenského prostoru. To je však velký risk. Nedávnou razii provedla policie v jedné plzeňské firmě, kde našla zhruba sedmdesát Ukrajinců s polským povolením. Pokuta se při tom může vyšplhat až na milion korun za každého nelegálního zaměstnance,“ varuje Carlo Albanese.
Dalším řešením může být celková změna organizační struktury společnosti skrze outsourcing druhotných aktivit. „Outsourcing firmám umožňuje, aby se soustředily na svůj core business a vedlejší aktivity přenechaly profesionálům,“ tvrdí Jana Boštíková. „Tato služba také umožňuje lepší kontrolu nákladů, vyšší profesionalitu v poskytovaných službách a vyšší efektivitu. Pro firmy je například užitečnější svěřit své účetnictví specializované firmě, než zaměstnávat vlastní účetní, jejíž schopnosti a vědomosti jsou nutně omezené. Je to také bezpečnější a výhodnější při vymáhání odškodnění za způsobené chyby a škody. V případě zaměstnanců je vymáhání škody limitováno Zákoníkem práce, specializované firmy obvykle mají vlastní pojištění, jež mohou pokrýt tento druh škod.“
Outsourcing vedlejších aktivit firmy většinou probíhá na základě smlouvy, tzv. Service Level Agreement, jež upravuje vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem. „Je velice důležité dobře sepsat smlouvu, na jejímž základě bude outsourcing probíhat, a vyvarovat se tím budoucím sporům,“ zdůrazňuje Jana Boštíková. „Je tudíž vhodné ve smlouvě detailně popsat obsah vykonávané aktivity, povinnosti zákazníka, penále, trvání smlouvy i podmínky jejího vypovězení. Je také vhodné se domluvit na čtvrtletním vyhodnocení poskytovaných služeb. Hlavní prevencí problémů mezi klientem a dodavatelem však zůstává dobrá úroveň vzájemné komunikace. Jediným vážnějším negativem outsourcingu může být závislost zákazníka na dodavateli. I proto je nezbytné vybrat si budoucího obchodního partnera s velkou péči a je třeba zadat zakázku skrze veřejnou soutěž.“
Další řešení této problematiky představují pracovní agentury. Odvětví agenturního zaměstnávání je ale v Čechách velice rozdrobené, protože vstupní požadavky jsou velice nízké. Na trhu tak působí i neseriózní společnosti. Jednou z garancí kvality agentury je členství v Asociaci poskytovatelů personálních služeb, jež provádí audit svých členů. „V ČR dnes tvoří agenturní zaměstnanci zhruba 0,9% všech zaměstnanců v hospodářství, což odpovídá nižšímu průměru EU,“ říká Carlo Albanese. „Firmy se na agentury obvykle obracejí v situacích, kdy chtějí vyzkoušet nové zaměstnance, kdy hledají zaměstnance se specifickými požadavky, kdy musí najít náhradu za nečekané či dlouhodobé absence či pro pružnou reakci na výkyvy produkce. Na rozdíl od legislativy v Itálii a dalších evropských zemích české zákony neupravují maximální kvóty agenturních zaměstnanců. I proto v některých průmyslových provozech, například ve Škodě Auto, tvoří agenturní zaměstnanci až 30% či 40% všech zaměstnanců.“
Situace na českém trhu práce tak sice v současnosti představuje jisté obtíže pro firmy, ale na tyto problémy lze za asistence profesionálů v oboru najít vhodné odpovědi.
Zdroj fotografie: Martina Klírová
