Ve čtvrtek 10. března proběhlo v sídle komory první setkání Skupiny nemovitosti Italsko-české obchodní a průmyslové komory.
Setkání bylo zahájeno pozdravem předsedy komory Gianfranca Pinciroliho: “Nemovitosti jsou pro komoru strategickým sektorem, jelikož do tohoto odvětví putuje mnoho italských investic.” Generální tajemník Matteo Mariani popsal hlavní aktivity Skupiny nemovitosti, která bude pořádat měsíční setkání: “Máme na plánu jak odborné semináře s velice praktickým zaměřením tak setkání se starosty a stavebními úřady jednotlivých městských částí. Letos proběhnou setkání na Praze-1, na Praze-2 a Praze-3”.
Hlavním tématem prvního setkání Skupiny nemovitosti byly veřejné nemovitostní zakázky. Situace v tomto odvětví prochází zásadní proměnou, jelikož poslanecká sněmovna schválila ve středu 9. března ve třetím čtení nový Zákon o veřejných zakázkách. Tím však ještě nekončí legislativní proces, protože Senát by mohl schválit další úpravy textu vzniklého ve Sněmovně.
Nový zákon mění způsob regulace veřejných zakázek. Zadavatelé budou mít větší volnost při tvorbě hodnotících parametrů veřejných soutěží. Tyto parametry však budou muset být transparentní, kontrolovatelné třetí stranou a nesmí omezovat volnou konkurenci či diskriminovat účastníky soutěže. Nový zákon je tak flexibilnější a současně zvyšuje pravomoci zadavatele.
První výraznější změna se týká finančních limitů veřejných zakázek. Limity,pod které není nutné svolat veřejnou soutěž zůstávají zachovány v původní podobě. U stavebních prací se ale zvyšuje na 50 milionů korun limit, dokdy lze uplatnit zjednodušené řízení. “Ve zjednodušeném řízení nemusí zadavatel zveřejňovat oznámení o veřejné zakázce. Zadavatel musí ale vybrat do soutěže alespoň pět firem a nad tento rámec musí přijmout přihlášky dalších firem, jež se chtějí soutěže zúčastnit,” uvádí advokát Jiří Kučera, partner advokátní kanceláře Kučera & Associates a také přednášející na semináři.
Zjednodušené řízení se bude zřejmě týkat většiny veřejných zakázek v oblasti nemovitostí. Průměrná hodnota těchto zakázek se totiž pohybuje od 20 do 50 milionů korun. “Další novinkou je to, že zadavatel nebude muset zveřejnit v zadávací dokumentaci obchodní podmínky. Dnes je součástí zadávací dokumentace i návrh smlouvy. Nově bude možné ale smlouvu dojednat až po uskutečnění soutěže. Bude důležité sledovat, jak tuto situaci upraví schválená verze zákona,” říká Jiří Kučera.
Nový zákon umožní zadavatelům vytvořit si soutěž, která jim bude takříkajíc ušita na míru. “Hned od začátku musí zadavatelé určit, zda hlavním parametrem hodnocení návrhů bude cena či ekonomická efektivita. Struktura parametru ekonomické efektivity bude veřejna a bude muset obsahovat váhu každých jednotlivých dílčích parametrů, jako ceny realizace či náklady na údržbu,” dodává Jiří Kučera.
Zadavatelé budou moci také hodnotit kandidátské firmy. “Pro hodnocení podniků jsou k dispozici základní, technické a ekonomické parametry. Zadavatelé budou moci požádat o reference na firmu, například v podobě seznamu obdobných prací realizovaných firmou za poslední tři roky. Hodnocení se týká subjektů, jež opravdu budou realizovat zakázku, takže se někdy může stáhnout i na subdodavatele. V případě podniků patřících do holdingu se uznávají i reference získané mateřskou firmou,” uvádí Jiří Kučera.
Hodnotící parametry by měly být transparentní a především by neměly narušovat volnou konkurenci či diskriminovat firmy. “Tímto směrem jdou i usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ÚOHS například rozhodl, že v případě zakázky na tepelnou izolaci obytných domů nemohly být ze soutěže vyloučeny firmy jen na základě toho, že v minulosti pracovaly výlučně na tepelné izolaci administrativních budov. Takto striktní hodnotící parametr byl považován za diskriminační”.
Nový zákon, který by měl vstoupit v platnost v roce 2017, zcela mění legislativní úpravu zadávání veřejných zakázek. Zda dosáhne zjednodušení proces zadávání veřejných zakázek je však nejisté.
Zdroj fotografie: Archiv Camic
