Insolvenční zákon je v posledních letech námětem debat mezi podnikateli. Ministerstvo spravedlnosti pod tíhou kritik vůči současnému znění zákonu připravilo novou novelu.
Tato novela by měla zasáhnout zákon, který byl novelizovaný již v roce 2014, kdy byly změněny některé klíčové prvky insolvenčního procesu. Díky této novelé mají věřitelé až dva měsíce času od vyhlášení insolvence pro registraci svých pohledávek. Mění se také hodnocení pohledávek: změnu vykonatelné pohledávky na nevykonatelnou nově může provést jen soud a nikoliv pouze insolvenční správce, čímž se omezuje jeho svévole. Částečně se mění také způsob vypočítávání hodnoty pohledávky, a to v neprospěch věřitelů se středně velkými pohledávkami.
Novela z roku 2014 změnila také možnost využití reorganizace podniku v úpadku. Novela totiž snížila o polovinu kritéria pro využití tohoto institutu: nově tak podnik musí mít alespoň padesát zaměstnanců či padesát milionů korun obratu. Tato kritéria jsou však dle podnikatelských svazů příliš vysoká. Podle nich by reorganizace měla být preferovaným nástrojem před konkurzem v řešení situace insolventních podniků.
Nová novela z dílny Ministerstva spravedlnosti reaguje částečně na veřejná vystoupené místopředsedy Svazu průmyslu a dopravy Pavla Juříčka, který dlouhodobě kritizuje nestandardní soužití a komplictví soudců, insolvenčních správců a některých věřitelů. Juříček zakusil hořké plody totohoto soužití při vyhlášení insolvence na jednu firmu z jeho skupiny Brano, uničovskou Mora Top. Firma byla poslána do insolvence díky sporným pohledávkám a insolvenčnímu správci se podařilo jí poslat do likvidace, během které byl rozprodán majetek, i přestože výroba firmy byla konkurenceschopná a mohla pokračovat. “Jde o likvidaci podnikatelského prostředí a známku toho, že insolvenční správci nejsou dostatečně hlídáni,” okomentoval dění kolem své firmy Juříček.
V současnosti projednávaná novela raké předpokládá automatické používání rotačního principu při výběru insolvenčních správců, čímž by se měly přerušit nestandardní vztahy mezi soudci a insolvenčními správci. Zákon by však měl obsahovat možnosti udělit výjimku z tohoto způsobu výběru. “V této souvislosti navrhujeme zcela zrušit výjimku, která umožňuje přidělení věci mimo rotační princip, což opět nahrává nekalým praktikám,” říká právní expertka Hospodářské komory ČR Markéta Schormová.
Novela by měla také více chránit podniky před neopodstatněnými a šikanózními insolvenčními návrhy, jež jsou podle podnikatelských správců používány v rámci nekalé konkurence k očernění konkurentů. Již dnes mlže soud uložit navrhovateli složit jistinu či mu udělit pokutu až 50 tisíc korun za neopodstatněný insolvenční návrh. Novela navíc počítá s tím, že by soud musel rozhodnout o opodstatněnosti návrhu do 24 hodin. Podle podnikatelských svazů se však jedná o příliš krátkou lhůtu, proto aby se soud mohl detailně seznámit s návrhem.
Novela také nově posiluje dohlížecí pravomoci Ministerstva spravedlnosti nad insolvenčními správci a oddlužovacími společnostmi, jež většinou radí fyzickým osobám a OSVČ v průběhu jejich oddlužnění. Tyto společnosti by nově musely mít licenci od Ministerstva spravedlnosti, aby i nadále mohly vykonávat svou činnost.
Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána novela by tak měla být hrází proti neopodstatněným a šikanózním insolvenčním návrhům. “Připravili jsme velmi ambiciózní novelu, proti které se nepochybně vzedme silná lobbistická vlna odporu. Tím se ale určitě nenecháme odradit,” říká ministr Pelikán. Nový zákon by měl přistát na stůl vlády v červenci či v srpnu, a vstoupit v platnost od prvního července 2016. Jen budoucnost tak ukáže, zda novela zákona opravdu ochrání poctivé firmy od nekalé konkurence.
Zdroj fotografie: Pixabay