Návštěva, organizovaná Italsko-českou obchodní a průmyslovou komorou společně se Severskou komorou v pondělí 29. června, ukázala dva hlavní rysy plzeňského průmyslu. Delegace navštívila závod společnosti Škoda Transportation a společnosti Plzeňský Prazdroj a účastnilo se jí na třicet osob.
Po poledni delegace obou Komor dorazila do plzeňského závodu společnosti Škoda Transportation. “Škoda Electric je holdingem zahrnujícím společnosti Škoda Transportation, Škoda Electric specializované ve výrobě elektrických pohonů, Škoda Vagonka, jež se zaměřuje na výrobu vlakových souprav, a Pars Nova, která je specializovaná v modernizaci vlakových a tramvajových souprav,” řekla návštěvníkům Markéta Hubáčová, Sales director společnosti Škoda Transportation. Společnost Škoda byla založena v roce 1869 Ing. Emilem Škodou. Původně společnost patřila k největším zbrojním firmám v Rakousku-Uhersku, a dodávala své zboží všem typům vojsk, od pěchoty až po námořnictvo.”
V současnosti však závod vyrábí především tramvaje, lokomotivy a soupravy pro metro. “V závodu je vyráběna jen hrubá stavba tramvají a lokomotiv, zatímco zbytek součástek je kupován od subdodavatelů,” říká Markéta Hubáčová. “V Plzni má navíc sídlo také hlava holdingu jako oddělení prodejů nebo inovační centra.”
Velká část výrobních kapacit plzeňského závodu představují tramvaje, jejichž souprav se vyrábí zhruba dva týdně. Tramvaje jsou úspěšným artiklem jak na domácím tak na zahraničním trhu, jak koneckonců ukazuje úspěch tramvají Škoda Elektra zakoupených dopravním podnikem města Cagliari. “Současným hlavním modelem tramvají je model For City, který je vyráběn na míru různým městem jako Praha, Bratislava, Riga či turecké město Konya,” dodává Markéta Hubáčová. “Modely jsou jednotlivým městům šité na míru tak, aby co nejlépe vyhovovaly požadavkům zákazníků. Konstrukce tramvají je však modulární, díky čemuž je možné provést každou změnu a personifikaci bez větších výrobních komplikací.”
Další důležitý produkt plzeňského závodu jsou železniční lokomotivy. “Aktuálně jsou v závodě vyráběné lokomotivy typu Emil Zápotek,” uvádí Markéta Hubáčová. “Nové lokomotivy jsou kompatibilní se systémy napájení v okolních zemích, díky čemuž jsou použitelné i za českými hranicemi a odpadá tak nutnost časově náročného přepřehání na hranicích. Hlavním odběratelem lokomotiv jsou České dráhy. Důležitá zakázka však přišla i od německého dopravce Deutsche Bahn Regio, kterému budou předány sedm lokomotiv se speciálním designem.”
Během pozdního odpoledne se pak delegace přesunula do závodu Plzeňského Prazdroje, kde členové byli přivítáni generálním ředitelem skupiny Paolo Lanzarotti. “Pod naší skupiny spadají známé značky na českém trhu jako Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Birell nebo Kozel, jež tvoří zhruba polovina českého pivního trhu,” vysvětluje Paolo Lanzarotti. “Plzeňský závod je největší ve skupině, a vyrábí se v něm 7 milionů hektolitrů piva ročně, zatímco objem produkce celé skupiny je 10 milionů hektolitrů piva.”
Plzeňský závod má vedle nezpochybnitelného hospodářského významu také významný historický rozměr. Odtud vyrazila do světa v roce 1842 první piva typu Pilsner, jež byla připravena bavorským sládkem Josephem Grollem. “Plzeňští pivovarníci povolali bavorského sládka do města, aby spravili pověst místního piva,” říká Paolo Lanzarotti. “Groll vynalezl nový typu piva lager inspirovaný bavorským pivem. V historickém závodu, který v posledních letech prošel výraznými modernizačními investicemi, se koncentrují veškeré procesy výroby piva, od míchání sladu až po konečnou fermentaci v sudech.”
Vaření piva probíhá za použití některých, především českých, ingrediencí jako moravský a český ječmen či chmel žatecký červeňák. “Vařit piva se zdá jako jednoduchá záležitost, ale opak je pravdou,” uvádí Paolo Lanzarotti. “Produkce probíhá v různým fázích, od čištěných použitých láhví až po fermentaci v sudech, která probíhá za teploty 6 stupňů Celsia v sklepení závodu, které má k dispozici devět kilometrů chodeb. Naše výroba tak probíhá na tři směny, sedm dnů v týdnu. Na výrobu piva je nutných pět týdnů, a poté je pivo čepováno do plechovek, sudů a láhví různého druhu."
Jak podtrhl generální ředitel Paolo Lanzarotti, trh s pivem prochází velkými změnami. Na jedné straně je větší tlak na ekologickou udržitelnost, na druhé straně se spotřebitelé orientují čím dál více na menší a řemeslná piva. “Naše společnost se stále více věnuje ekologické šetrnosti naší výroby, a to především využití vody,” dodává Paolo Lanzarotti. “Navíc chceme ukázat, že i průmyslově vyráběné pivo může mít dobrou chuť. Proto jsme před několika týdny spustily kampaň, v rámci které jsme vytvořili fiktivní značku řemeslného pivovaru Patriot. Lahve Patriotu však obsahovaly Gambrinus, o jehož kvalitě čeští pivaři často diskutují. Pod tou správnou značkou však Gambrinus chutnal takřka všem. Hlavním vzkazem této kampaně tak je, aby spotřebitelé pili pivo dle jeho chuti a nikoliv jen dle toho, jakou má značku.”
